Středisko letového provozu Jeneč

Národní integrované středisko řízení letového provozu
IATCC (Integrated Air Traffic Control Centre) v Jenči u Prahy

Vývoj letového provozu výrazně roste a potvrzuje dynamický rozvoj civilního letectví v České republice, ale i v Evropě. V dosavadních podmínkách už nelze při dalším nárůstu kvalitně a bezpečně zajišťovat všechny činnosti s řízením letového provozu související. Proto byl vypracován projekt výstavby nového centra, které by nejen splňovalo všechny požadavky současnosti, ale také bylo schopno na ně reagovat i v dalších letech. Moderní komunikační technologie umožnily jeho realizaci mimo areál letiště, poblíž obce Jeneč - v prostoru stávajícího vysílacího střediska, vzdáleného od Letiště Praha-Ruzyně přibližně šest kilometrů. Generálním dodavatelem stavebních prací byla společnost HOCHTIEF VSB, prostřednictvím své divize 8.

Středisko řízení letového provozu v Jenči je koncipováno jako integrované, splňující požadavky na poskytování letových provozních služeb civilnímu a vojenskému letovému provozu v době míru. Bude poskytovat letové provozní služby ve vzdušném prostoru ČR a na letišti Praha-Ruzyně. Stanoviště letištní řídící věže TWR Praha zůstane pro nejbližší budoucnost na letišti, rozšířeném o nové prostory. Projekt střediska je mimořádný a unikátní nejen v českém, ale i celoevropském měřítku. Jsou v něm umístěny nejmodernější, maximálně zabezpečené technologie. Po jejich náročném zkušebním provozu a ověření navigačního systému má být celý komplex uveden do plného provozu na počátku roku 2007.

Architektonické řešení

Architektonickým záměrem bylo vytvořit nadčasový reprezentativní komplex budov, který bude vybaven nejmodernějšími řídícími technologiemi a současně zaměstnancům poskytne kvalitní a příjemné pracovní prostředí. Areál se skládá z několika základních celků. Vedle pracoviště řízení letového provozu je v něm mimo jiné také technické a administrativní zázemí státního podniku Řízení letového provozu a parkoviště. Architekt se při tvorbě návrhu budovy inspiroval jejím účelem a vztahem k civilnímu letectví. Například průčelí administrativní budovy připomíná zakřivení primárního radaru, nebo v rámci tvaru zastřešení provozního objektu je použit prvek křídel.

Komplex je rozdělen na část administrativní (pětipatrová čelní budova s jedním podzemním podlažím), s velmi zajímavou obloukovou prosklenou severní fasádou. Na tuto stavbu navazuje prostor prosklené střední haly, který je komunikačním a společenským centrem objektu. Z tohoto atria jsou přístupná dvoupodlažní příčná křídla se stravovacími, společenskými a rehabilitačními prostory. Hlavní sály jsou umístěny v samostatném nejdůležitějším provozně-technickém bloku (jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží). V přízemí je umístěn centrální technologický sál (CST) a nad ním provozní sál (ATS), který je strategickým jádrem komplexu a zaujímá plochu cca 950 m². Pro exkurze je navržena prosklená galerie ve třetím podlaží nad vstupem do sálu. Obslužné a kancelářské prostory jsou situovány po obvodu sálů. Mimo vlastní provozní objekt je navržen samostatně stojící energoblok, rozdělený na dvě části. V rámci řešení zabudovaného interiéru byla zvláštní pozornost věnována zejména sálu ATS. Vytvoření speciálního pracovního prostředí a mikroklimatu je realizováno kombinací přímého denního světla, s možností regulovaného zastínění oken vnějšími žaluziemi a slunolamy, se složkou umělého plynule stmívatelného osvětlení. Páteřní rozvody vzduchotechniky jsou vedeny pod stropem přízemí a vertikálními šachtami do sálu. Tento prostor má zdvojenou instalační podlahu roštové konstrukce, krytou kazetovým zátěžovým kobercem, a výtvarně zpracovaný akustický podhled. Stěny sálu jsou obloženy ve spodní úrovni akustickými panely a v horní úrovni je sádrokartonový obklad se štěrbinovými tvárnicovými rezonátory.

Technologické vybavení

Objekt střediska je vybaven řadou technologií, které umožní nepřetržitý provoz i v případě výpadku dodávky energií. Je napájen elektrickou energií ze dvou nezávislých zdrojů. Kromě toho jsou strategické systémy zálohovány diesely a UPS. Riziko vzniku požáru je eliminováno v celém komplexu stabilním hasicím zařízením včetně plynového hašení v sálech. Z hlediska bezpečnosti je komplex rozdělen do tří zón s diferencovaným kartovým přístupovým systémem monitorovaným z centrálního dispečinku.

Konstrukční řešení

Celý komplex budov je založen vzhledem k sprašovému podloží na pilotách. Nosné konstrukce jsou převážně železobetonové monolitické. Monolitický skelet o rozponech 7,2 m je použit u administrativní budovy i provozního objektu. Zde jsou vzhledem k množství instalací navrženy ve velké míře zdvojené instalační podlahy. V exponovaných částech střediska jsou navrženy ocelové nosné konstrukce, které jsou výrazným architektonickým prvkem jak v exteriéru, tak v interiéru. Ocel se uplatňuje zejména v pasáži, kde přiznaná konstrukce vytváří spolu se skleněnými plochami dojem lehkosti, transparentnosti a propojení s exteriérem. Podobně je využita ocel i u zavěšené obloukové fasády prosklené jižní partie administrativní budovy. Ocelová konstrukce je navržena i pro zastřešení sálu ATS, kde jsou ocelové obloukové příhradové nosníky na rozpon 29,5 m. Prostor mezi vazníky je využit jako revizní a instalační podlaží. Přesah střechy s pevnými slunolamy je podepřen čtveřicí ocelových sloupů, které vytváří tzv. "vysoký řád".

Závěr

Cílem nového střediska bylo vytvoření kvalitního prostředí a infrastruktury pro poskytování letových provozních služeb a podmínek pro jejich další rozvoj. V tomto smyslu představuje IATCC efektivní řešení pro zajištění potřebných kapacit na špičkové evropské úrovni v horizontu výrazně přesahujícím rok 2015. Pro generálního dodavatele stavby, HOCHTIEF VSB, a.s., divize 8 a její partnery, tento projekt představuje významnou referenci pro projekty budoucí.

Informace o projektu IATCC
generální projektant		Stopro s.r.o.
investor		ŘLP, s.p.
projektový manažer		Bovis Lend Lease
generální dodavatel		HOCHTIEF VSB, a.s., divize 8
zastavěná plocha		8860 m2
obestavěný prostor		téměř 130 tisíc m3
celková plocha areálu		7 hektarů
použití betonu		15 tisíc m3
použití ocelové výztuže		1700 tun
celková hodnota		3,5 mild Kč
finanční objem stavební části		přibližně 1 mld. Kč
doba realizace stavební části		červen 2003 - duben 2005

související:   Nový terminál letiště Praha-Ruzyně >>

související:   Prst C terminálu Sever 2 >>