6/2005 - Litinové kolonády a další městské železné stavby v západočeských lázních

Bezvýkopové technologie (BT) pro obnovu a pro novou instalaci inženýrských sítí představují vývojový trend a potenciál, který je třeba více a efektivně využívat. Tyto technologie, vyvinuté a nabízející se dnes v mnoha variantách a podvariantách, umožňují prodloužení životnosti již existujících inženýrských sítí (IS) - dnes často a ve značném rozsahu se nacházejících v ne příliš dobrém technickém stavu, či umožňují nové instalace vedení IS bez výraznějšího narušení životního prostředí a bez většího narušení provozu vlastních IS, provozu na pozemních komunikacích i provozu v celém veřejném prostoru měst a obcí.

Tento příspěvek, který má jen omezený rozsah, si klade za cíl přiblížit BT zejména širšímu okruhu inženýrů a techniků jiných, než síťových odvětví, a lepší informovaností tak přispět k žádoucímu širšímu uplatňování BT v praxi. Masové, účinné a opravdu efektivní nasazení BT se pravděpodobně nemůže prosadit samo, automaticky, ale vyžaduje usilovnou a účinnou pomoc od všech zainteresovaných odborníků, kteří jsou schopni a mohou reálně pomáhat.

Vývoj BT se zatím více odehrával a odehrává firemně, než resortně (v rámci jednotlivých síťových odvětví). To mělo a má svou logiku. Jednotlivá síťová odvětví a subjekty v nich působící zatím ve vztahu k BT fungují spíše pasivně a prostě uživatelsky. Upřednostňování klasických postupů, na které "byli dosud všichni zvyklí", není a nebude možné zejména z důvodů posunu těžiště úkolů do oblasti obnovy životnosti stávajících IS s podmínkami (rychlost provedení, nenarušení prostředí, ...), které jsou klasickými postupy nezvládnutelné. Mnohé základní varianty BT jsou univerzální a mohou sloužit - a již i slouží - paralelně několika síťovým odvětvím s tím, že co do rozsahu a kvality nejsou srovnatelně jednotlivá síťová odvětví pokryta odpovídající nabídkou BT. Toto pokrytí je značně heterogenní. Tam, kde je slabší pokrytí nabídkou co do rozsahu a kvality, tam zřejmě zatím dostatečně nefunguje poptávka tohoto odvětví po BT.

V případě všech síťových odvětví je pak nezbytné zpřehlednit stupeň pokrytí nabídkou BT ve vztahu k jednotlivým kategoriím vedení inženýrských sítí dle ČSN 73 6005. V případě vodohospodářských síťových odvětví, vodovodů a kanalizací, a částečně v případě plynárenství (plynovodních sítí), lze např. dospět k názoru, že zde naopak již dnes existuje relativně "značná tlačenice" v nabídce BT a že opravdu široká nabídka druhů BT tedy signalizuje dobrý stav. Je jistě dobré, že tato široká nabídka BT existuje, avšak jednoznačně a výrazně to zatím neusnadňuje chod těchto odvětví a, bohužel, též negarantuje automaticky kvalitu aplikací BT v praxi.

Identifikace a zcela logické zařazení "nepřímých BT" mezi BT včetně dalších zatím opomíjených druhů ve vazbě na existující způsoby ukládání IS, pak vyvolává nezbytnost zásadnějších změn v celkovém pohledu na BT, a takováto oprava a doplnění celkové klasifikace BT se ukazuje jako logická a potřebná.

Současná situace

Obor bezvýkopové technologie kopíruje celkovou situaci síťových odvětví, která vznikala resortně a dále byla a jsou úzkostlivě resortně vymezována. Vzhledem k praktické vzájemné nedostatečné koordinaci jednotlivých síťových odvětví a jejich resortů (jejich ministerstev) bylo a je od samého vzniku a dalšího vývoje BT vytvářeno pro aplikace BT ne zcela příjemné, značně heterogenní, nestabilní a značně konfliktní prostředí.

Příliš autonomní, přehnaně resortní pojetí, znemožňující faktickou vzájemnou spolupráci a koordinaci, tak vytváří samo sobě, tj. všem síťovým odvětvím, rozvojovou bariéru. Tuto bariéru bude možné překonat až prosazením programového koordinačního pojetí. Takové pojetí např. prosazuje samostatný obor inženýrské autorizace ČKAIT "Městské inženýrství". BT jako ucelený technický obor prostupuje napříč celým spektrem síťových odvětví, a může tak z této výlučné pozice pomáhat ke změně klimatu, k větší integraci a ke koordinaci síťových odvětví. Stávající situaci je možné konkrétněji charakterizovat také tak, že narůstají především prostorové konflikty vyplývající ze vzájemného přímého (často velmi zákeřného) poškozování sousedních vedení a zařízení při manipulacích s jedním vedením IS. Za příliš žádoucí a progresivní použití BT pak nelze jistě považovat jejich uplatňování v případech kolaudační záchrany nepodařených nových děl provedených klasicky, či uplatňování BT v dalších podobných případech.

Slabinou oboru BT zůstávají technické a další podklady. Tak, jako jsou např. vytvářeny technické normy pro různé technické obory (běžně uplatňován i několikanásobný proces připomínkování základní výchozí a dalších verzí), by stejně tak důsledně mohly a měly být správně sestavovány technické normy i firemní podklady pro BT. Náprava zatím nikoli ideálního stavu, jak na úrovni tvorby normativních podkladů (ČSN, EN, ...) či alespoň adekvátního včlenění problematiky BT do již existujících profesních ČSN, ČSN EN, EN síťových a souvisejících odvětví, tak na úrovni tvorby firemních podkladů (včetně doporučených technických standardů ČKAIT), by měla být předmětem mnohem většího úsilí všech zainteresovaných, včetně společnosti CzSTT (Česká společnost pro bezvýkopové technologie, která završila v r. 2004 deset let své existence a jako odborná společnost je garantem BT v ČR). Chybí však zatím odpovídající organizační, personální i materiální zabezpečení takovéto činnosti.

Současně je nutné připomenout, že musíme také přihlížet i k existujícím specifičnostem technických a technologických podmínek jednotlivých států, ČR nevyjímaje. Jsou identifikovatelné na základě analýzy dlouhodobého vývoje IS na území daného státu (takovým příkladem specifičnosti pro ČR byly tzv. "akce Z", masově uplatňované při výstavbě sítí dešťové oddílné kanalizace, vodovodních sítí apod.).

Je rovněž žádoucí komplexně a důsledně zkoumat BT po ekonomické stránce. Jsou již sice k dispozici i jisté výsledky, avšak ekonomika nasazení BT je zatím stále "málo čitelná", a je výrazně ovlivňována zatím jejich nikoliv masovým použitím, a rovněž naší neschopností finančně vyjádřit tzv. mimoekonomické vlivy, značnou citlivostí na rozdíly v cenách pracovní síly, neschopností odpovídajícím způsobem promítnout rychlost provádění atp. V tomto ohledu je nezbytná odborná pomoc kvalifikovaných ekonomů, kterou je žádoucí vyvolat, zorganizovat a materiálně zabezpečit. Opravdové a ucelené hodnocení BT z ekologického hlediska nebylo zatím k dispozici. Je pouze opakovaně prostě konstatováno, že BT jsou ekologické. Uskutečnit malý krůček vpřed, a tím posunout poznání v tomto ohledu, poskytly např. výsledky konkrétního řešení úkolů v rámci spolupráce CzSTT a JVS a.s. v r. 2003. Bylo vlastně nutné vytvořit odpovídající metodiku hodnocení BT z ekologického hlediska (z hlediska vlivů na životní prostředí).

Závěr

BT nejsou samozřejmě samospasitelné. Je nezbytné je však chápat jako součást souboru účinných systémových opatření v rámci vymezené koncepce uceleného řešení problematiky IS daného konkrétního území z dlouhodobého hlediska. V případě centrální části hl. m. Prahy je takové řešení představováno uplatněním souboru vhodných typů sdružených tras IS (dosud souboru hlubinných a mělce ražených kolektorů), s výjimkou kanalizace. V jejím případě pak jde o uplatnění vhodné varianty BT v návaznosti na koncepční změny kanalizačního systému jako takového. Zajímavá příležitost pro širší uplatnění BT se vyskytla v letech 2001 až 2002 v Mariánských Lázních při rekonstrukci kanalizace v celé lázeňské zóně s podporou programu Phare (v úhrnu cca 9,5 km), kde byl současně uplatněn i přísný monitoring na ochranu přírodních léčivých zdrojů minerálních vod. Za tuto akci získalo město Mariánské Lázně, CHEVAK a.s., hlavní zhotovitel SSŽ a.s. a jeho subdodavatelé (Brochier s.r.o., Geonika s.r.o.) 1. místo v soutěži ISTT NO DIG AWARD 2003 v kategorii "úspěšná realizace projektu BT".

Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc., Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Fakulty stavební ČVUT v Praze