Novela zákona o DPH v roce 2005 - hlavní změny a nejdůležitější úpravy, týkající se výstavby, nemovitostí a bydlení

Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynul již celý rok. Stejnou dobu platí i nový zákon o dani z přidané hodnoty, který implementoval do našeho právního řádu Šestou směrnici Evropského společenství. Loňský rok ukázal, že ne všechna ustanovení zákona se podařilo správně formulovat a že zákon vyžaduje další zpřesnění. Výsledkem snahy o další zdokonalení je i novela platná od 1. ledna 2005.

Významnou změnou, která se ovšem týká hlavně podnikatelů, kteří dovážejí zboží do tuzemska ze zemí mimo Evropskou unii, je fakt, že místo celního úřadu je příslušným orgánem při dovozu finanční úřad. Jedná se o případy propuštění dováženého zboží plátci do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Plátce neplatí daň z přidané hodnoty celnici, ale vypořádává svou daňovou povinnost přímo v daňovém přiznání, zároveň si přitom může uplatnit daň z přidané hodnoty na vstupu, takže dochází k významným úsporám cash flow.

Novela zákona dále zpřesňuje definici ekonomické činnosti, a to v tom smyslu, že jde o soustavnou činnost za účelem získání příjmů. Činnost bytových družstev spojená se zajišťováním bytových potřeb členů nadále není považována za ekonomickou činnost.

Novela zákona potvrdila, že převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se považuje za dodání zboží. Jde například o drobné stavby - jako jsou studny, ploty, kůlny atd. V tomto případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem účinnosti smlouvy.

Jak postupovat při přeúčtování

Důležitou změnou, kterou přináší novela, je úprava přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody. Pokud si plátce uplatnil nárok na odpočet při přijetí zdanitelných plnění od plátce či osoby, která není plátcem DPH, jde při přeúčtování o dodání zboží a je nutno uplatnit DPH na výstupu. Novela naopak deklaruje, že pokud si plátce při pořízení tepla, chladu, elektřiny plynu a vody neuplatnil daň na vstupu, není jejich přeúčtování předmětem daně. Podobná úprava byla přijata u služeb. Opět platí, že přeúčtování služeb je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud si plátce při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet nebo služby pořídil od neplátce. Další podmínkou je, že při přeúčtování přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou byla služba pořízena.

Další významnou změnou, která se týká dodání tepla, chladu, elektřiny plynu a vody a služeb souvisejících s nájmem nemovitosti, je nově definované uskutečnění plnění, a s tím spojená daňová povinnost. Při přeúčtování těchto položek vzniká povinnost přiznat daň ke dni zjištění přeúčtování částky a tento den je i dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí částky ve formě zálohy před uskutečněním zdanitelného plnění není po 1. 1. 2005 u těchto vybraných plnění spojeno s povinností přiznat z inkasovaných úhrad daň. Je tedy opět uplatňovaná původní praxe, kdy dnem uskutečnění zdanitelného plnění byl den, kdy bylo prováděno rozúčtování služeb nájemcům. Jde o pozitivní změnu, která velmi usnadnila správu nemovitostí a administrativu v oblasti bydlení.

Sazby a základ daně

Bytové výstavby se týká i novela č. 48. Snížená sazba daně se uplatní i u převodu nedokončeného rodinného domu a bytu. Z novelizované přílohy č. 2 vyplývá, že snížená sazba daně se uplatní u stavebních a montážních prací zařazených v SKP 45, spojených s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení. Naopak je nově uvedeno, že snížená sazba se neuplatní u stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí, modernizací a opravami výhradně nebytových prostor bytových domů a rodinných domů. Jde zejména o práce v prodejnách, dílnách a dalších provozovnách, které jsou kolaudovány jako nebytové prostory.

Při stanovení výše daně je důležitá i definice základu daně. Novelou byl vypuštěn text v § 36 odst. 5 písm.a), podle kterého se do základu daně nezahrnovala částka obdržená plátcem od osoby, pro kterou se uskutečnilo zdanitelné plnění na úhradu výdajů, u kterých nebyl uplatněn nárok na odpočet, a to maximálně do výše úhrady. V podstatě toto ustanovení řešilo možnost přefakturace, která je nyní upravena speciálními ustanoveními, jak bylo již uvedeno výše.

Významným ustanovením, zejména pro podnikatele v oblasti nemovitostí, je nový § 37 odst. 3. Ten uvádí postup výpočtu částky daně v těch případech, kdy povinnost přiznat daň vznikla před uskutečněním zdanitelného plnění v návaznosti na přijaté platby. V tomto případě dochází při uskutečnění zdanitelného plnění pouze "k doúčtování" zbývajících částek. Toto ustanovení je důležité pro developery i budoucí vlastníky bytů, na které bude poskytnuta záloha ještě před zvýšením sazby DPH z 5 % na 19 % po uplynutí přechodného období, které končí v roce 2007.

Osvobozená plnění

Od daně je osvobozen převod a nájem nemovitostí. Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Dále byly sjednoceny lhůty pro osvobození i pro převody staveb, bytů a nebytových prostor v rámci finančního leasingu. Nadále je umožněno u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, aby se plátce rozhodl, zda bude uplatňovat daň v případech, kdy se bude jednat o nájem jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností. Rozhodnutí o zdaňování nájmu je, stále jako dříve, nutno oznámit správci daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.

Změny u daňových dokladů

Ze znění zákona o DPH platného v roce 2004 vyplývá povinnost vystavit daňový doklad při přijetí úhrady včetně záloh a dále při uskutečnění zdanitelného plnění. Novela zákona nově stanoví, že pokud je přijata platba ve stejném kalendářním měsíci jako se uskutečnilo zdanitelné plnění, ale před jeho uskutečněním, lze vystavit pouze jediný daňový doklad, na kterém bude uvedena jak platba, která předcházela zdanitelnému plnění, tak vlastní zdanitelné plnění.

Změny nastaly i v náležitostech daňových dokladů. Novela uvádí, že datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby se na doklad uvádí, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu.

Upravilo se také zaokrouhlování daně tak, že se vypustila povinnost zaokrouhlovat výši daně na desítky haléřů nahoru a umožňuje se zaokrouhlování na padesátihaléře, a to bez povinnosti zaokrouhlovat výši daně nahoru.

U daňových dokladů při pořízení zboží z jiného členského státu byla zrušena povinnost uvádět na daňový doklad datum přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, neboť tento údaj nemohl plátce zjistit. Ostatní předepsané náležitosti je možno doplnit nejen na obdrženém daňovém dokladu, ale též do evidence pro daňové účely.

Nárok na odpočet

Podmínky nároku na odpočet nedoznaly větších změn. Zákon upřesnil, že v případě plátců, kteří prokazují nárok na odpočet daňovým dokladem ve formě platebního kalendáře a splátkového kalendáře, je nutnou podmínkou odpočtu zaúčtování či zaevidování jednotlivých částek uvedených na těchto dokladech.

Osoby identifikované k dani

Na rozdíl od loňského roku, kdy při poskytnutí služeb jinou osobu registrovanou v EU či zahraniční osobou tuzemské právnické osobě, která nebyla zaregistrovaná k dani, nemělo žádné daňové dopady, dochází v letošním roce ke změnám. I právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání včetně veřejnoprávních subjektů, případně osoby, které uskutečňují pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, se mohou stát při přijetí služeb ze zahraničí uvedených v § 10 odst. 6 zákona tzv. osobami identifikovanými k dani. Všechny tyto osoby jsou povinny podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla pro účely přiznání a zaplacení daně, a to nejpozději do dne, kdy jim služba byla poskytnuta. Jde o dopady spojené pouze s dodaněním přijatých služeb. O zrušení této registrace je možné požádat nejpozději 2 měsíce před skončením kalendářního roku následujícího po roce, v jehož průběhu nevznikla žádná povinnost přiznat a zaplatit daň. Ke zrušení registrace dojde k 31. lednu následujícího kalendářního roku.

Marie Konečná
Partnerka Daňového oddělení společnosti KPMG Česká republika