Energetický areál Karolína Mydlovary

Přibližně 16 km severozápadně od krajského města České Budějovice leží obec Mydlovary, na jejímž okraji se nachází energetický areál vlastněný a provozovaný jihočeským distributorem elektrické energie, akciovou společností Jihočeská energetika. Více než 80letá tradice energetické výroby v této lokalitě by měla nadále pokračovat, a to na zcela nové kvalitativní úrovni - v podobě moderního zařízení na energetické využití komunálního odpadu, které bude, na rozdíl od předchozího i stávajícího elektrárenského, resp. teplárenského vybavení, šetřit primární energetické zdroje. Projekt regionálního významu Karolína Mydlovary si i po více než 10 letech složité a komplikované projektové a inženýrské přípravy stále zachovává reálnou šanci na získání stavebního povolení a následnou realizaci.

Výroba energie v Mydlovarech - pohled do historie

První tepelná elektrárna byla v Mydlovarech uvedena do provozu již roce 1922. Jednalo se o zkušební zařízení pro ověření možnosti energetického využití lignitu, jehož ložiska se hojně nacházela v okolí Mydlovar. Cena tohoto paliva byla podstatně levnější než cena nejhoršího uhlí z mostecké pánve. Tato prozatímní elektrárna byla vybavena dvěma kotli o výkonu po 7 tunách páry za hodinu a dvěma turbogenerátory po 400 kW. Její provoz byl ukončen v roce 1927. O rok dříve byla však již zprovozněna definitivní tepelná elektrárna Mydlovary (EMy) s práškovými kotli K1 a K2 po 14 t/h s turbogenerátorem TG1 o výkonu 3 MW. V roce 1928 najely další dva kotle K3 a K4 po 20 t/h s TG2 o výkonu 6 MW. Také v dalším období byla EMy, v návaznosti na stoupající poptávku po elektřině, postupně rozšiřována (1935 byl zprovozněn kotel K5 na surový lignit 35 t/h, 1939 spuštěn TG3 10 MW, v roce 1940 je výrobní kapacita EMy navýšena o další kotel K6 na surový lignit 40 t/h). V průběhu necelých 20 let tak byl v Mydlovarech vybudován základní zdroj jihočeské energetiky.

Teplárna Mydlovary

Další výrazný rozvoj energetického areálu JČE v Mydlovarech proběhl v 60. letech minulého století - a to zejména ve vazbě na výstavbu úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V roce 1960 začal v blízkém sousedství EMy vyrůstat rozlehlý průmyslový areál, jenž měl být z této elektrárny zásobován technologickou parou. Úpravna MAPE byla zprovozněna v roce 1962 a z EMy byla zahájena dodávka páry parovodem (500 mm), jehož délka činila 2,6 km. V roce 1965 byl v Mydlovarech spuštěn teplárenský blok s mlýnicovým kotlem K7 o výkonu 55 t/h a TG4 6 MW, zároveň byl zrušen provoz nejstarších kotlů K1 až K4 a definitivně byl odstaven TG1. V tomto roce byla také dostavěna pro další desetiletí typická dominanta mydlovarské lokality, 100 m vysoký komín teplárny. Protože však již nedošlo k předpokládanému rozšíření úpravny MAPE, disponovala teplárna volným výkonem. V teplárně byla proto v roce 1967 vystavěna výměníková stanice pro blízké městečko Zliv, které bylo teplofikováno prostřednictvím horkovodu.

Postupným ubýváním místních zásob lignitu začínala být jeho těžba neekonomická a v roce 1973 přešla teplárna na spalování sokolovského hruboprachu. Výkon každého tehdy provozovaného kotle K5, K6 a K7 stoupl přibližně o 10 t/h (celkový instalovaný výkon teplárny činil v této době 160 t/h, resp. 121 MW). V roce 1974 byl zprovozněn tehdy nejdelší parovod v bývalé ČSSR z teplárny Mydlovary do Českých Budějovic (v délce více než 15 km, (500 mm) a byla zahájena dlouhodobá éra zásobování krajského města parou z tohoto zdroje. V důsledku provozu parního napáječe do krajského města však došlo k útlumu výroby elektrické energie v mydlovarské teplárně (při zvýšených ztrátách kondenzátu v Č. Budějovicích byl parovod používán i mimo zimní měsíce jako zdroj napájecí vody pro teplárenskou soustavu v Českých Budějovicích), TG2 byl odstaven v roce 1976, TG3 v roce 1984. Provoz parovodu byl ukončen po více než čtvrt století - v prosinci 1999. Tato skutečnost urychlila neodvratný konec provozu uhelných zařízení v Mydlovarech, který byl již o dva roky dříve předznamenán ukončením provozu MAPE Mydlovary.

Výtopna Mydlovary

Poslední turbogenerátor TG4 o výkonu 6 MW byl natrvalo odstaven v roce 1998, čímž byla ukončena od roku 1922 nepřetržitě trvající výroba elektřiny v Mydlovarech. Mydlovarský areál začal být provozován v režimu výtopny.

Plynofikace a ekologizace Výtopny Mydlovary

V 80. letech minulého století začal energetický areál JČE v Mydlovarech postupně ztrácet své dřívější výsadní postavení klíčového a nenahraditelného energetického zdroje jihočeské energetiky. Byly prováděny pouze omezené investice pro ekologizaci provozu, zejména ve vazbě na omezení tuhých emisí do ovzduší. V průběhu 90. let byl postupně omezován provoz MAPE a snižovala se také závislost krajského města na dodávkách páry z Mydlovar. Odběr páry do MAPE byl definitivně ukončen v roce 1997, dodávka páry do Českých Budějovic byla ukončena o dva roky později. Došlo tak k razantnímu omezení provozu stávajících uhelných kotlů s negativním dopadem na ekonomiku provozu celé výtopny.

Blížící se ukončení dodávek páry pro MAPE a České Budějovice a rostoucí požadavky na provozně-technické, ekologické a ekonomické zlepšení provozu vedly k rozhodnutí o plynofikaci výtopny Mydlovary. V roce 1996 byl areál výtopny napojen středotlakým plynovodem na plynárenskou síť a o rok později najel v Mydlovarech do provozu první parní kotel K8 na zemní plyn o výkonu 8 t/h (5,44 MW). Rok 2001 přinesl definitivní zrušení provozu všech uhelných zařízení výtopny. V prosinci 2002 byl uveden do provozu druhý kotel K9 na zemní plyn o výkonu 15 t/h (10,25 MW), čímž byla završena plynofikace a ekologizace provozu výtopny. Instalovaný tepelný výkon kotlů ve výtopně se ustálil na necelých 16 MW, což je o více než 100 MW méně než v 70. letech 20. století, v době největšího technického a provozního rozmachu energetického areálu v Mydlovarech.

Karolína Mydlovary - projekt pro 21. století

Po privatizaci v roce 1994 zůstal mydlovarský areál, na rozdíl od ostatních tepláren v jihočeském kraji, v majetku akciové společnosti Jihočeská energetika. Důvodem bylo strategické rozhodnutí JČE o přípravě a realizaci projektu regionální spalovny komunálního odpadu umístěné v uzavřeném energetickém areálu JČE v Mydlovarech. Koncepce projektu Karolína Mydlovary - zařízení pro energetické využití odpadů uvažuje s umístěním hlavních stavebních a technologických objektů nového závodu převážně v místě bývalé uhelné skládky a dnes již zrušených zauhlovacích mostů. Některé stávající objekty v areálu budou kompletně zrekonstruovány a nadále využity pro potřeby spalovny nebo jejího zázemí (administrativní budova, šatny, dílny a sklady). V maximálně možné míře bude využito současné inženýrské vybavení areálu (napojení na zdroje energie, vody a plynu, vyvedení elektřiny a tepla, čistírna odpadních vod a kanalizace, železniční vlečka).

Zařízení Karolína Mydlovary bude odpad energeticky využívat, znamená to, že spalovací proces bude vyjma najíždění a odstavování zařízení energeticky soběstačný (výhřevnost odpadů bude dosahovat úrovně energetického hnědého uhlí), zařízení bude produkovat elektrickou a tepelnou energii pro krytí vlastní spotřeby a přebytky bude dodávat do veřejné elektrické sítě a pro dálkové vytápění. Z tohoto pohledu se bude jednat o nový moderní a vysoce ekologický energetický zdroj v Mydlovarech, který však již nebude využívat primární energetické zdroje (lignit, uhlí, zemní plyn), ale nerecyklovatelný odpad. Ten v současnosti ještě v převážné míře končí (bez materiálového nebo energetického využití) na skládkách. Takový způsob odstraňování odpadu je však již výrazně omezován platnou legislativou v odpadovém hospodářství a závazky ČR jako členského státu EU, jejichž cílem je minimalizace odpadů ukládaného na skládky. Už v roce 2006 bude muset každý členský stát EU prokázat, že sládkuje o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995, pro rok 2009 je požadována redukce množství o 50 % a pro rok 2016 o 65 %. Česká republika obdržela v této záležitosti pouze čtyřletý odklad.

Projekt Karolína Mydlovary by měl tedy v budoucnu nejenom pokračovat v tradici centrálního energetického zdroje v mydlovarské lokalitě, ale bude plnit i funkci zařízení umožňujícího zpracování a využití odpadu před jeho uložením na skládky v inertním stavu, ve výrazně redukovaném množství a objemu. Technické, ekologické a provozní parametry tohoto zařízení budou na zcela nové kvalitativní úrovni, která je v současnosti stále více vymezována především (neustále rostoucími) požadavky na ochranu životního prostředí.

Koncepce projektu a jeho základní parametry

Karolína Mydlovary bude schopna zpracovat až 100 000 tun komunálního a jemu podobného odpadu za rok. Odpady bude možno dovážet jak po silnici, tak i po železnici. Jedná se o investici regionálního významu, neboť uvažovaná svozová oblast zahrnuje všechny okresy Jihočeského kraje. Pro optimalizaci a ekologizaci dopravy by měla být na území kraje vybudována síť překládacích stanic, ze kterých budou odpady dopravovány do Mydlovar transportními soupravami s uzavřenými kontejnery. Odpady z centrální oblasti (20 až 25 km od Mydlovar, včetně krajského města) budou sváženy standardními prostředky (sběrné vozy s lineárním, příp. rotačním stlačováním, kontejnerová svozová technika apod.). Odpady budou zpracovávány v jedné spalovací lince se jmenovitou kapacitou 17 t odpadu za hodinu. Spalování bude probíhat v roštovém topeništi s jmenovitým tepelným výkonem zhruba 50 MW. V kotli na odpadní teplo bude vyráběna vysokotlaká pára. Odběrová kondenzační turbína umožní využití páry jak pro dálkové vytápění, tak i pro výrobu elektrické energie (elektrický výkon turbogenerátoru zhruba 13 MW). Důležitou součástí zařízení bude moderní a výkonný systém na čištění spalin vyhovující standardům nejlepší dostupné techniky. Na svém vstupu bude vybaven elektrofiltrem pro odloučení většiny tuhých částic a rozprašovacím reaktorem pro odstranění složek kyselého charakteru (HCl, HF, SO2, SO3). Za účelem odloučení dioxinů, furanů a těžkých kovů (Hg) bude do proudu spalin před následně zařazeným tkaninovým filtrem dávkován práškový adsorbent (např. aktivní koks). Tkaninový filtr zajistí jemné dočištění procházejícího proudu spalin od tuhých částic před jeho vstupem do posledního čisticího stupně - pračky spalin, ve které dojde k absorbování zbytku kyselých složek (HF, HCl, SO2 a sloučenin rtuti. Vyčištěné spaliny budou odváděny do atmosféry 130 m vysokým komínem v "kvalitě" odpovídající přísným požadavkům tuzemské a evropské legislativy pro ochranu ovzduší.

Současný stav zajištění projektu

V roce 2000 získal projekt Karolína Mydlovary první pravomocná územní rozhodnutí o umístění stavby a o ochranném pásmu hygienické ochrany. Vzhledem ke složitým vnějším vazbám projektu na okolí, které byly postupem času koncentrovány zejména do problematiky nevyhovující silniční dopravní obslužnosti mydlovarské oblasti (lokalita je již v současnosti značně přetížená například i dopravou materiálů pro probíhající rekultivace některých kalojemů bývalého MAPE), byla v roce 2003 získána pro projekt Karolína Mydlovary nová pravomocná územní rozhodnutí, jejichž podmínky vytvářejí pro JČE jako stavebníka reálnější předpoklady pro úspěšné zvládnutí stavebního řízení. Před podáním žádosti o stavební povolení zbývá pro projekt obstarat integrované povolení ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Zejména je však nezbytné zajistit, dle podmínek územního rozhodnutí, podmiňující dopravní stavby, jež umožní silniční dopravu odpadů do mydlovarského areálu mimo zastavěná území okolních obcí.

Dnes by již návštěvník mydlovarské výtopny marně hledal rozlehlé stavební objekty původní uhelné elektrárny nebo teplárny. Budovy starých kotelen a obslužných provozů byly již odstraněny a uvolněná plocha čeká na plánované využití. Zůstala pouze sanovaná budova bývalé strojovny turbogenerátorů a plynová kotelna, která by v budoucnu měla sloužit jako záložní zdroj tepla při plánovaných a neplánovaných odstávkách spalovny. Z krajiny již také kvapem mizí dříve nepřehlédnutelné parovody do Českých Budějovic a do areálu MAPE, jejichž demontáž bude ukončena v průběhu několika měsíců.

Půjde - li vše podle předpokladů, roztočí se nová parní turbina v Mydlovarech ještě do konce roku 2008 a Karolína Mydlovary začne vyrábět elektřinu a teplo na bázi energetického využití spalitelných odpadů, které nebude možno materiálově využít. Těchto odpadů by měl být dostatek, neboť jich rok od roku přibývá i přes snahy o předcházení vzniku odpadu nebo o recyklaci jeho využitelných složek. Podle aktuálního Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje se v tomto území vyprodukuje kolem roku 2010 více než 230 000 tun komunálního odpadu za rok, znamená to, že každý obyvatel tohoto regionu vyhodí do koše nebo popelnice více než 370 kg odpadků a množství produkovaného komunálního odpadu bude nezadržitelně růst i v následujících letech. Uvedením tohoto moderního energetického zdroje Karolína Mydlovary do provozu se začne psát nová historie výroby tepla a elektřiny v jižních Čechách.

Ing. Vladimír Dufek, Teploinvest CB s.r.o., České Budějovice