Stavební listy - 01/2004 - Použití bednění MEVA při stavbách tunelů
Stavební listy - odborné články pro stavaře
 < zpět |  aktuální číslo |  archiv |  předplatné |  časopis |  audit |  inzerce |  redakce |  eStav.cz 

Použití bednění MEVA při stavbách tunelů

Mezi odbornou veřejností je většinou známé využití bednění Meva na stavbách bytových a administrativních, ať již to byl např. Club Hotel Průhonice (1989 - typ Mammut, Alu), budova České spořitelny na Budějovickém náměstí v Praze 4 (1990 - dříve známá jako DDR - Dům družstevních rolníků), nebo velké množství bytových objektů realizovaných Montovanými stavbami Praha (typ StarTec, AluStar) jak v České republice, tak i v Izraeli při stavbě sídliště Qiryat Gat. V minulém roce tímto bedněním (typ Mammut, Caro, MEP, Circo) provedla monolitickou konstrukci Arény Sazka Divize betonových konstrukcí Skanska CZ, a.s.

Méně známé je ale nasazení tohoto bednění pro stavby tunelů. Firma Meva má zásadu, že se pro bednění tunelů snaží využívat co nejvíce běžných částí různých typů bednění i podpěrných konstrukcí tak, aby bylo nutné doplnit pouze zcela atypické detaily. Zlevní se tak výrazně cena pro případné nabídkové řízení. Podle podmínek nasazení a konkrétního projektového řešení jsou následně zpracovávány vlastní bednicí plány.

Příkladem řešení tunelu v otevřeném prostoru je např. nasazení vnitřního bednění, které je provedeno z dřevěných nosníků, vrchní plášť tunelu pak z běžných rámových dílců stěnového bednění (StarTec, Mammut), které jsou osazeny na atyp. ocelové obloukové nosníky (tvořené z polygonu standardních vyrovnávacích nosníků), po kterých je jimi možné posunovat podle taktů betonáže tak, aby bylo umožněno ukládání betonové směsi. Konkrétně takto bylo prováděno bednění dálničního tunelu v Sembachu, ale také například komunikační chodby ženské věznice v Madridu .

Tunel Sembach

Při stavbě tunelu Pomy v Yverdonu (Švýcarsko) se zase velmi výhodně využilo toho, že byl tunel betonován ve dvou výškách, a proto byla podpěrná konstrukce MEP v prvé fázi použita jako rozepření, ve druhé pak jako podepření vnitřního bednění. Toto řešení bylo dále využíváno i při stavbě metra v Mnichově.

Tunel Pomy v Yverdonu

Železniční tunel ve Stuttgartu měl i dno betonované do oblouku, a i zde se uplatnily běžné dílce rámového stěnového bednění StarTec doplněné sklopnými opěrnými konzolami. Jako rozpěry na šířku tunelu zde byly využity vzpěry Triplex.

Bednění tunelu ve Stuttgartu

Z posledních realizací podobných staveb v České republice, kde technické zpracování návrhu bednění prováděla firma Resvo Praha, s.r.o., je možné uvést bednění části tunelu Mrázovka (Obr. 2) a kolektorů Na Příkopě v Praze, rekonstrukci kmenové stoky C-Ponávka v Brně (posuvné bednění profilu cca 4,5 x 2,5m) a bednění portálu s manžetou u tunelů Krasíkov na Moravě (Obr. 7, 8, 9). U této poslední stavby, kde projektant požadoval neobvyklé ukončení tunelů šikmou železobetonovou manžetou, bylo zajímavé především to, že firma Resvo byla prakticky jediná, která dokázala bednění systémově vyřešit a realizovat. I zde jako základ podpěrné konstrukce tvoří systém MEP navržený trak, aby umožnil i průjezd mixů a autojeřábu. Výhodou tohoto systému je i rychlouvolňovací systém SAS, který je součástí výškového nastavení stojek. Po betonáži, když je potřeba provést odbednění, se úderem kladiva uvolní speciální prstenec, a stojky je možné již běžným šroubováním odstranit, protože do nich již není vnášen tlak od betonu.

Bednění tunelu Mrázovka

Vyústění tunelu Krasíkov Železniční tunel Krasíkov















Místo doplňování standardních dílců dřevěnými doměrky zvolila firma Meva již v minulosti použití atypicky vyrobených dílců (např. lichoběžníkových, trojúhelníkových), které se při opakovaném používání dají nasadit spolu s běžnými dílci a mohou je navzájem spojit bednicím zámkem např. u bednění čel záběrů. Tento postup uplatňuje při svých řešeních i firma Resvo Praha s.r.o., která je výhradním zástupcem německé firmy Meva Schalungs-Systeme, GmbH v České republice. Ve své hale zajišťuje, již za účasti projektanta-statika i šéfmontéra, výrobu výše uvedených atypických dílců a doplňků pro montáž bednění tunelů, která pak na stavbě díky tomu probíhá bez problémů. Příkladem je právě řešení manžety železničních tunelů Krasíkov.

Ing. Petr Lebeda, aut. Ing.

Literatura:

[1] Rojík, V.: Znalecký posudek příčin havárie stropu HURDIS, únor 1997

[2] Rojík, V.: Příspěvek k diskusi o poruchách stropu HURDIS, Stavební listy 12/2001

[3] Patentní přihláška PV 2001 - 4358 Způsob odstranění nežádoucí napjatosti stropů zhotovených ze stropních desek HURDIS


   zobrazeno 4. února 2012, 23:18 < zpět |  úvodní | ^ nahoru  
Nakladatelství ARCH          eStav.cz
© Všechna práva vyhrazena. 1996-2012 ABF a.s.  | kontaktykontakty  |  inzerce

Publikování nebo další šíření obsahu je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu. Provozovatel neručí za správnost údajů uváděných jinými firmami.