Vliv přistoupení ČR k EU na oblast stavebnictví

Stavebnictví bude nepochybně jednou z oblastí národní ekonomiky, ve které se vliv přistoupení České republiky k Evropské unii projeví nejvýrazněji, a to jak v užším slova smyslu z hlediska technických a bezpečnostních požadavků na stavební výrobu, tak i v širším slova smyslu z hlediska dalších souvislostí spojených s možnostmi využívání volného pohybu pracovníků, resp. pracovních sil ve stavebnictví, s uznáváním jejich odborné kvalifikace, s bezpečností a ochranou zdraví při práci, s nabýváním stavebních pozemků a nakládáním s nimi, s ochranou životního prostředí při stavební výrobě, s dotčenou daňovou legislativou a nebo například i s bytovou politikou.

Podstatné v tomto směru je, že značná část příslušných českých právních předpisů již byla více či méně úspěšně harmonizována s příslušnými evropskými normami, takže účinnost takto harmonizované národní právní úpravy je již ve své podstatě vázána pouze na datum vlastního přistoupení ČR k EU. Počítat je však v této souvislosti třeba s existencí tzv. přechodných období, která byla pro ČR sjednána v rámci Smlouvy o přistoupení s přímým dopadem na stavebnictví (omezení v nabývání nemovitostí určených k tzv. vedlejšímu bydlení, snížená sazba daně z přidané hodnoty u stavebních prací u objektů sloužících k bydlení a některé dočasné výjimky z povinností při ochraně životní prostředí) a dále pak i s přechodnými obdobími, která si naopak vyhradily některé stávající členské státy EU vůči ČR (oblast volného pohybu pracovních sil).

Technické požadavky na stavební výrobu

Pokud jde o technické požadavky a některé další požadavky technické povahy na vlastní stavební výrobu, platí, že evropské právo se soustřeďuje především na úsilí o harmonizaci technických požadavků na stavební výrobky, dále pak na úspory energií v budovách, ochranu životního prostředí, eliminaci nebezpečných látek a přípravků, jakož i na technická zařízení budov.

Za základní evropský předpis je v tomto směru považována Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (tzv. Construction Products Directive - CPD), která má za cíl sjednotit základní technické požadavky na stavební výrobky v rámci Evropské unie i států, které s EU uzavřely příslušné kooperační dohody. Směrnice stanoví základní požadavky na stavby, definuje dále tzv. technické specifikace jako dokumenty, jejichž respektováním je možno zajistit splnění požadavků aplikovaných na stavební výrobky, jakož i stanoví zásady prokazování shody stavebních výrobků s těmito technickými specifikacemi a zásady umisťování označení "CE" (Evropská technická schválení) na stavebních výrobcích nebo jejich obalech.

V souvislosti s očekávaným přistoupením k EU je podstatné, že uvedená směrnice již byla přetransformována do českého právního řádu "harmonizačním" nařízením vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označené CE. Vedle toho byl přizpůsoben rovněž národní systém osvědčování (shody) stavebních výrobků, a to vydáním nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

V tomto směru si je třeba uvědomit, že shora citovaná vládní nařízení jsou prováděcími předpisy ve vztahu k "obecnému" zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, který upravuje všechny základní a společné otázky technických požadavků na vybrané skupiny výrobků (u kterých je veřejný zájem na stanovení zvláštních technických požadavků) a posuzování jejich shody s těmito požadavky.

Pokud jde o problematiku úspor energií, je nutné z hlediska stávajících harmonizačních snah evropského práva poukázat na Směrnici Rady 78/170/EHS o výkonu zdrojů tepla pro vytápění a přípravu teplé vody v nových nebo stávajících neprůmyslových budovách a o izolování rozvodů tepla a teplé užitkové vody v nových neprůmyslových budovách a dále pak připravovanou směrnici o energetické náročnosti budov.

Ve vztahu k ochraně životního prostředí je základem harmonizačních snah zejména obecně koncipovaná Směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých projektů na veřejné prostranství a dále pak Směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí. Velký důraz je v tomto směru kladen na sbližování předpisů upravujících ochranu proti hluku při stavebních pracích, a to zejména ve Směrnici Rady 79/113/EHS o sbližování právních předpisů týkajících se stanovení hlukových emisí stavebních zařízení a vybavení, Směrnici Rady 84/532/EHS o sbližování právních předpisů týkajících se společných opatření pro stavební zařízení a vybavení či dílčí Směrnice 84/537/EHS (omezení hlukového výkonu mechanických ručních bouracích sbíjecích kladiv na beton) a Směrnice 2000/14/ES (omezení hlukových emisí do prostředí ze zařízení pro venkovní užití).

DALŠÍ POŽADAVKY V OBLASTI STAVEBNICTVÍ

Mezi další požadavky evropského práva na harmonizaci právních předpisů týkajících se oblasti stavebnictví patří požadavky na harmonizaci uznávání kvalifikačních předpokladů ve stavitelství, které jsou obsaženy ve Směrnici rady 85/384/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných kvalifikačních dokladů v oblasti architektury, včetně opatření pro usnadnění účinného uplatnění práva zřizovat a svobodně poskytovat služby, a ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 99/42/ES, kterou se zavádí postup a náležitosti při uznávání formální kvalifikace a odborné praxe inženýrů a techniků činných ve výstavbě a dále pak požadavky na harmonizaci právní úpravy veřejných stavebních zakázek. V tomto směru je třeba jmenovat Směrnici Rady 93/37/EHS o koordinaci řízení při zadávání veřejných stavebních zakázek a dále pak připravovanou směrnici o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební zakázky.

Na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvoří harmonizační rámec Směrnice Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích.

JUDr. Pavel Koukal