České stavebnictví v zahraničí - II

O zkušenostech s aktivitami českých firem na zahraničních trzích hovoří Sir Frank Lampl - prezident firmy Bovis Lend Lease.

V globální tržní ekonomice má stavebnictví podstatnou úlohu. Zaměstnává značné procento pracujících osob (v Británii skoro 10 %) a je součástí procesu vytváření investic, které tvoří dlouhodobou hodnotu v zemi.

Stavebnictví je těsně spjato s tvorbou kapitálu, umožňujícího investice. V českých zemích byla kapitálová základna narušena, a tak je dnes stavebnictví zčásti závislé na cizích investicích. Stejně je tomu však i v Číně a, i když z jiných důvodů, ve Spojených státech a zemích Evropského společenství. Investice jdou do zemí, kde je stabilita, trh, daňové výhody a zkušená, zdatná, inteligentní a školená výkonná pracovní síla. A tu Česká republika má… Ostatní podmínky může vláda ovlivnit i v krátké době, kvalita pracovní síly je však dlouhodobou otázkou, podepřenou dobrým školským a vysokoškolským systémem. Zemím, které tuto výhodu nemají, bude trvat generace než takového stavu docílí.

České stavebnictví je, v porovnání s evropskými zeměmi, na dobré úrovni. Termíny výstavby jsou podobné jako v Evropě, avšak delší než v Americe, kde ale jsou také nejvyšší mzdy a nejvyšší produktivita na mzdovou jednotku. Zdůrazňuji to proto, že bych rád popřel argument, že česká levná pracovní síla je vhodným exportním artiklem. V evropských zemích musí mít čeští pracovníci podle zákona stejné mzdy jako domácí. Ty jsou sice po přepočtu na koruny podstatně vyšší než doma, pracovníci jsou však vystaveni značné konkurenci.

Stavebnictví je cyklické a závisí na mnoha ekonomických podmínkách, které nemůže ovlivnit. Je tedy na kapitánech stavebního průmyslu, aby hledali řešení, které by umožnilo vytvořit stabilitu zaměstnání. Jednou z cest je právě práce v zahraničí.

Firma Bovis, která až do osmdesátých let působila jen v Anglii, se během posledních deseti let rozhodla rozšířit své zahraniční aktivity a nyní již působí téměř ve 40 zemích světa. Zvyšující se prosperita firmy byla umožněna jejím účinným geografickým rozložením. Myslím, že snaha vybudovat v zahraničí příležitost pro české stavebnictví se musí projevit co nejdříve, a ne až v době, kdy bude doma opravdový nedostatek práce.

Cest k expanzi je řada. Architekti by se měli zúčastňovat mezinárodních soutěží. Ministerstvo by mělo zvážit výhody systému "Project Grant" a hradit část nákladů, i pokud je v soutěži jen jedna česká firma. Když účastník získá zakázku, peníze se vrátí. Architekti by také mohli vstoupit v jednání se svými zahraničními kolegy, výhodně vytvářet společné týmy a některé činnosti provádět velmi úspěšně a ekonomicky. Totéž se týká inženýrů činných ve výstavbě.

Stavební pracovníci, které již nelze prodávat jen jako pracovní síly, by měli vytvářet specializované týmy a provádět kompletní službu za dohodnutou cenu. České stavební firmy by tedy měly v první řadě v zahraničí zřídit právní subjekty.

Menší a specializované firmy by mohly navázat na vztahy vytvořené s velkými mezinárodními firmami, které pracují v České republice. Myslím, že po této stránce již máme pozitivní zkušenosti například s činností českých restaurátorů historických budov.

Rovněž výroba stavebních hmot představuje velmi dobrou příležitost. Zde poskytují vhodné možnosti například dřevěné kompletační výrobky.

K úspěchu na zahraničních trzích by ve finále pomohla spolupráce mezi architekty, inženýry, stavebními závody a výrobci stavebních hmot. Stavebnictví je v podstatě místní činností, ale ani Petr Parléř by asi nebyl postavil chrám sv.Víta bez italských řemeslníků - specialistů. Také indické, pakistánské a brazilské železnice mají co děkovat britským inženýrům. Můžeme se učit i z historie.

Sir Frank Lampl
prezident firmy Bovis Lend Lease