Příběhy větrných mlýnů - II

Vodní mlýn v obci Strýčice

V obci Strýčice, asi 15 km západně od Českých Budějovic směrem na Prachatice, stojí na konci navezeného náhonu plně dochovaný a mletí schopný vodní mlýn. Podle opotřebovaných mlýnských kamenů usuzují odborníci na vznik původního mlýna v tomto místě již ve 14. století.

Současná budova byla postavena roku 1842 (z této doby se zachoval stavební plán). Nástavba mlýna byla provedena roku 1899, protože bylo třeba získat prostor (a hlavně výšku) pro novou technologii (tzv. amerikánské vysévače). Tento letopočet je vyznačen ve fasádě mlýna vedle vchodu do objektu.

Vodu ke mlýnu přivádí 150 metrů dlouhý navezený náhon, vedoucí převážně nad úrovní okolního terénu. Dochovaly se i původní kamenné "vantroky", které původně přiváděly vodu na mlýnská kola.

Původní dvě mlýnská kola se nedochovala a pro současný provoz byla v prostoru tzv. lednice nahrazena spirální Francisovou turbinou s výkonem 10 k (asi 7,5 kW). Ta byla instalována již roku 1911 a je dodnes funkční, jako jedna z nejstarších v celém regionu, a nyní slouží mj. k pohonu 4 kW generátoru k výrobě elektřiny.

Zařízení mlýna je umístěno na třech podlažích - v přízemí, na "šalandě" (1. patro) a v podstřeší. Při poslední rekonstrukci mlýna, která proběhla roku 1947, byly vyměněny všechny podlahy a instalovány nové transmise s uložením ve valivých ložiskách.

V přízemí (v klasickém mlynářském názvosloví "zanáška") jsou umístěny válcové stolice (nejstarší je z roku 1908) a šrotovník. Probíhal tu příjem obilí přes automatickou váhu s mechanickým počítadlem a vlastnímu mletí zde předcházelo i mechanické zbavení zrna klíčku odíračkou. Jsou tu usazeny i kapsové (korečkové) výtahy, vedoucí do vyšších podlaží mlýna.

Na patře (šalanda) je umístěno ovládání a regulace turbiny, jsou tam uskladňeny náhradní kameny do šrotovníku i nářadí a nástroje ke "křesání" kamenů po jejich opotřebení mletím. Je tu i míra na obilí - věrtel, který byl cejchován roku 1883. Toto patro sloužilo především jako manipulační prostor, jsou tu zásobníky na obilí nad stolicemi, obilí prochází přes magnety, jimiž byly odstraňovány železné příměsi, které by mohly poškodit především mlýnské kameny nebo šrotovník. Pro odtřídění kulatých semen ze zrna (např. koukolu nebo vikve) sloužil koukolník.

V podstřeší mlýna jsou horní hlavy kapsových výtahů, jimiž jsou zrno, ale i šrot nebo mouka, dopravovány mlýnem svisle k jednotlivým zásobníkům (silům) a strojům mlýna. Vodorovnou dopravu materiálu obstarávají šneky. Starší části dopravního zařízení jsou uloženy v dřevěných, většinou modřínových pouzdrech. V podstřeší je i zařízení k čištění zrna od kamínků a dalších příměsí, větších, menších nebo lehčích, než je zrno. Jsou tu i rovinné vysévače, zavěšené pružně na tyčích z bambusu nebo modřínu, dále stroj na třídění a čištění mouky a krupice, zařízení pro aspiraci mlýna (odsávání a filtrování vzduchu a prachu), filtry.

Mlýn pravidelně mlel do roku 1975, kdy poslední mlynář, pan Reitinger, zastavil jeho provoz. Příležitostně může být mlýn spuštěn i nyní ke mletí, častěji však slouží jeho turbina k pohonu generátoru k výrobě elektřiny pro potřeby obyvatel objektu, například při řezání dřeva. Pan Reitinger mladší nebo paní Kropáčková, kteří ve mlýně bydlí, vážným zájemcům zařízení mlýna předvedou.

Vodní mlýn ve Strýčicích leží na trase rakousko-české Stezky průmyslových památek Waldviertel - Mühlviertel - jižní Čechy jako její 36. zastavení. Připomíná to tabule u vchodu do budovy mlýna. Je škoda, že náhodný návštěvník nemá možnost zjistit o celé této trase více.

Co mlýnu ve Strýčicích chybí - mlýnské kolo - je možné vidět u dalšího objektu, chráněného jako technická památka, tzv. Podevrážského vodního mlýna pod hrází Mlýnského rybníka u nedaleké obce Čakovec. Toto kolo - jedno z původních dvou kol na horní vodu s průměrem 3,4 metru - však již není funkční. I u tohoto mlýna byla roku 1919 vodní kola nahrazena Francisovou turbinou.

Příběhy větrných mlýnů - I >>

Ing. Břetislav Koč
Foto: autor