Úpravy pro samostatný pohyb nevidomých a slabozrakých lidí na ulici a v dopravě

V článku je konstatováno, že vnější prostředí lze upravit pro samostatný a bezpečný pohyb a orientaci zcela nevidomých i velmi špatně vidících osob. Dále je zde upozorněno na některé stavební i další technické úpravy, a to hlavně z hlediska uživatelského. Některé úpravy jsou dokladovány fotografiemi a vyobrazeními z realizovaných staveb. Rovněž je zde poukázáno na relevantní legislativu z resortu stavebnictví a dopravy a dostupnou metodickou literaturu. Součástí článku jsou zkušenosti Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR s jejím naplňováním.

Předpoklady technických úprav prostředí pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých

Slepý nebo velice špatně vidící člověk se může samostatně pohybovat jen za předpokladu, že akceptoval svoji vadu a absolvoval dlouhodobý a důkladný výcvik mobility v procesu tzv. sociální rehabilitace. Tento výcvik je v ČR všem potřebným dostupný v dobré kvalitě a vztahuje se ke všem věkovým kategoriím. S financováním této služby jsou v současné době určité potíže, není to však zatím překážka pro klienta.

Teprve poté se může nevidící člověk odvážit vyjít na ulici samostatně a zažít pocit nezávislosti i v této oblasti lidské činnosti, pro vidícího tak samozřejmý a banální. Při svém samostatném a bezpečném pohybu sbírá další potřebné zkušenosti, dovednosti a návyky. V tom spočívá zásadní specifikum člověka s těžkou zrakovou vadou v porovnání s lidmi s jinými druhy handicapu - pohybovým, sluchovým apod.

Chybějící nebo oslabený zrak musí při pohybu nahradit zbývající smysly. Je to: v prvé řadě hmat zprostředkovaný vjemy získávanými bílou holí a nášlapem, uvnitř budov výjimečně i hřbetem ruky (trailling). Následuje sluch, výjimečně i čich. Níže popsaná technická opatření usnadňující pohyb zrakově postižených z této skutečnosti zcela zásadně vycházejí. To předpokládá při jejich návrhu a realizaci velice přísně dbát výše zmíněných zásad a pravidel, podle nichž se nevidomý, respektive slabozraký člověk naučil pohybovat a orientovat.

Systém těchto úprav v České republice a úloha slepecké (klientské) organizace

Systém stavebních a legislativních úprav během 90-tých let minulého století vypracovala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) ve spolupráci s odborníky z oblasti výcviku mobility nevidomých.

V přiměřené míře je tato organizace prosazuje do stavebních a dalších obecně platných předpisů pro nové veřejně přístupné stavby a přestavby. Prosazování případných dodatečných úprav takových staveb a služeb již provozovaných je rovněž výsostnou úlohou iniciativy klientské organizace směrem k místním samosprávám a k podnikatelské sféře.

Zvlášť obtížným krokem bylo získání výrobců potřebných materiálů a zařízení, neboť bylo nutno překonat jejich nedůvěru k problému vůbec a rovněž je přesvědčit, že jde o oblast perspektivní, a proto i dostatečně zajímavou.

Úpravy hmatové

Základem uceleného a komplexního systému úprav jsou hmatové úpravy dlažeb pochozích ploch. Jedná se o vytváření signálních a varovných pásů včetně pásu se sloučenou funkcí na železničních nástupištích, umělých vodicích linií, hmatných pásů na stezkách pro cyklisty, případně i v obytných a pěších zónách a vodicích pásů přechodu.

Signální pás napříč přes celou šířku pěší komunikace (chodníku) zjistitelný holí i nášlapem upozorní na přechod přes vozovku, zastávku vozidel MHD, případně na jiné orientačně důležité místo, jako je schodiště do podchodu na nástupišti železnice. Charakter povrchu musí zaručit dostatečný hmatový kontrast pro hůl i nášlap proti okolní dlažbě. Šířka 0,8 až 1,0 m zaručuje, že signální pás nebude při chůzi překročen a také to, že nebude zaměněn s pásem varovným. Větší šířka pásu, než je uvedeno, je nevhodná, neboť se tím zhorší nebo zcela zruší jeho vodicí (směrovací) funkce. Situování a provedení pásu musí totiž též zaručit přesné směrové vedení od přirozené vodicí linie a je z bezpečnostních důvodů zvláště důležité při navádění na přechod přes vozovku.

Varovný pás odděluje bezpečný prostor od prostoru nebezpečného, např. hmatně definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou. Šířka varovného pásu 0,4 m jednoznačně zabraňuje jeho záměně za signální pás, přestože vlastnosti materiálu (povrch s hmatovými výstupky) k jejich vytváření jsou totožné. Tam, kde je to možné, volí se signální a varovné pásy barevně kontrastní proti okolní dlažbě.

Povrch dlaždic k vytváření varovných a signálních pásů tvoří výstupky výšky 4 až 5 mm tvaru kulových úsečí, komolých kuželů či válců vhodné rozteče a průměru cca 25 mm. Výrobci dlaždic volí v nabídce a katalogu lapidární pojmenování "slepecká dlažba". Pro zvýšení "hmatového kontrastu" proti kamenné mozaikové dlažbě je nutno využít k jejich olemování rovinné kamenné či podobné desky min. šířky 0,25 m, neboť není možné z bezpečnostních důvodů zvětšovat výšku výstupků na povrchu dlaždic vytvářejících varovné a signální pásy.

Umělá vodicí linie ve formě podélných drážek v dlažbě se uplatňuje na nástupištích železnice (v tomto speciálním případě je její funkce sloučena s funkcí varovného pásu) a metra.

Vodicí pás přechodu je součástí vodorovného dopravního značení. Jedná se o hmatné mělké drážky přes celou šířku přechodu, které jsou součástí zebry a které navazují na signální pásy na chodníku. Vodicí pás přechodu má význam na přechodech dlouhých, šikmých, z oblouku nebo jinak orientačně složitých, tento prvek vždy musí bezpodmínečně navazovat na signální pásy na chodníku.

Je nutno též zmínit povinné vybavení osobních výtahů. Jedná se o hmatově čitelné, a tedy reliéfní označení ovládacích tlačítek včetně popisů slepeckým Braillovým písmem, akustickým avízem dojezdu kabiny a hlasovou frází v kabině oznamující patro, popř. i další informace. V budovách - včetně dopravních staveb - je nutno pamatovat na rovnoměrné, dostatečné, ale neoslňující osvětlení a dostatečný kontrast a velikost figur (písma, piktogramů) orientačních a informačních systémů. Často se zapomíná i na nutnost kontrastního rozlišení nástupnic prvních a posledních schodů schodišťových ramen veřejně přístupných budov a kontrastní vyznačení přístupných rozměrných prosklených stěn.

Akustická orientační a informační zařízení

Zkušenosti ukázaly, že akustická opatření mají rovněž významné uplatnění pro svoje vhodné uživatelské vlastnosti, flexibilitu a nízkou cenu.

Akustická signalizace na přechodech pro chodce je významná nejen z důvodů orientačních (upozornění na přechod), informačních ("stůj", "volno"), nejzávažnější je ale důvod bezpečnostní. Proto je též blokováním v tom okamžiku nepoužívané akustické návěsti nevidomým chodcem ošetřena i situace, kdy jsou dva nebo více sloupků s akustickým zařízením navzájem tak blízko, že nelze sluchem rozlišit, pro kterou část přechodu jejich zvukové signály platí - jde o tzv. dělené nebo jinak orientačně komplikované přechody. Obtěžování okolí nepřetržitou funkcí akustického zařízení, která je z uživatelského hlediska důležitá, lze eliminovat buď úpravou režimu provozu, nebo dálkovou aktivací slepecké vysílačky nevidomým chodcem pouze na potřebnou dobu.

Nečekaně účinné se ukázaly být slepeckou vysílačkou dálkově ovládané akustické orientační majáky označující zvukem (popř. spolu s hlasovými doplňujícími informačními frázemi) orientační body. Hlasové fráze navíc popisují celkovou orientační situaci (například název ulice, na kterou nevidomý z podchodu vystupuje, vazbu na návaznou dopravu apod.) Důležitými orientačními body jsou vstupy do budov, podchodů, obchodů apod. V rozlehlých stavbách, jako jsou např. velká nádraží nebo podchody, takové majáky mohou vytvářet celé orientační systémy.

Zvolený princip, že se na povel vysílačky nevidomého chodce ozve akustickým trylkem jím hledaný a očekávaný orientační bod, se ukázal v praxi velmi účinným. Možné doplnění akustického trylku jednou nebo více informačními hlasovými frázemi a značná variabilita použitelných situací užitnou hodnotu těchto majáků znásobuje, takže se s nimi setkáme, mimo případy již uvedené, např. i nad nástupními hranami eskalátorů.

Dalším kvalitativním skokem ke zlepšení podmínek těžce zrakově handicapovaných v dopravě (nepatřícím však již do oblasti stavebnictví) je vybavení vozidel MHD povelovou soupravou pro nevidomé, která po dálkové aktivaci již zmíněnou vysílačkou sdělí hlasovou frází číslo linky a směr jízdy. Tatáž slepecká vysílačka pomáhá otvírat, zatím pouze na trase C, dveře vlaků pražského metra i některých nových souprav vlaků na železnici.

Co na to stavební a další předpisy

Stavební zákon v platném znění zavádí pojem "osoba s omezenou schopností pohybu a orientace" a obsahuje ustanovení ukládající zajistit přístupnost nových veřejně přístupných staveb a v přiměřené míře přestaveb pro tuto skupinu lidí. Prováděcí vyhlášky stanoví, jak se toho dosáhne. Vyhl. č. 132/2001 Sb. stanoví, že v příslušných procedurách je nutno na zajištění přístupnosti staveb pamatovat od okamžiku územního rozhodnutí až po kolaudaci. Vyhl. č. 137/1998 Sb. v platném znění o obecných technických požadavcích na výstavbu ukládá některá opatření usnadňující přístupnost staveb týkající se např. schodišť. Nejzávažnějším dokumentem v tomto směru je vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Ve své první části vymezuje okruh staveb, jichž se týká, pokouší se definovat okruh osob s omezenou schopností pohybu a orientace a definuje pojmy důležité pro zajištění vlastní přístupnosti staveb. Příloha č. 1 této vyhlášky pak podrobně stanoví uplatnění jednotlivých opatření.

V resortu dopravy je z hlediska nevidomých a slabozrakých nutno připomenout zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, jenž staví akustickou signalizaci na přechodech pro chodce na roveň dopravní signalizace světelné. Zcela základní vlastnosti této akustické signalizace pak určuje vyhláška č. 30/2001 Sb. Očekávaná novela této vyhlášky požadavky na akustickou signalizaci zpřesní. Parametry "vodicího pásu přechodu" jako součásti vodorovného dopravního značení stanovují TP 133 ministerstva dopravy. V oblasti železniční dopravy od 11. listopadu 2003 vstoupí v platnost vzorové listy ČD 8.7 pro nástupiště železničních stanic a zastávek. O aktualizaci v duchu výše zmíněných stavebních předpisů vyhl. č. 177/1995 Sb. (Stavebně technický řád drah) se ze strany SONS usiluje. ČSN 73 6380 železniční přejezdy je revidována, a to i z hlediska zvýšení bezpečnosti nevidomých a slabozrakých.

Stavebním úřadům, projektantům, investorům i stavebníkům lze jako literaturu týkající se slepecké problematiky ve vztahu k prostředí vzniklému stavební činností doporučit:

• Navrhování staveb pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých osob, Doporučený technický standard DOS T, soubor 5, č.11, vydala ČKAIT v roce 2003.
• Na webové adrese SONS lze mj. najít metodicky zaměřené texty: "Chyby úprav pro nevidomé a slabozraké na pozemních komunikacích", "Úpravy pro nevidomé a slabozraké na pozemních komunikacích", "Zásady zajišťující užívání výtahů a eskalátorů nevidomými", "Příručka pro standardní řešení akustického vedení a informací".

Na závěr je bohužel nutno konstatovat, že zvláště stavební předpisy nejsou zdaleka dodržovány a stavební úřady připouštějí realizaci i nových staveb nepřístupných lidem na invalidním vozíku a doslova "utajených" lidem slepým. Ignorováním těchto předpisů při úpravách pěších komunikací na nich zůstávají neodstraněné nebezpečné situace zvláště na přechodech pro chodce. Nefunkčností systému posuzování přístupnosti staveb pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace na všech jeho stupních - od územního rozhodnutí, přes stavební povolení až po kolaudaci - se procento neprovedených či nesprávně provedených úprav pro zpřístupnění staveb zvyšuje. Šíření neúplných, nedokonalých, či dokonce nesprávných informací směrem k odborné veřejnosti dochází dokonce k vytváření nebezpečných situací zvláště pro nevidomé na křižovatkách, v dopravních stavbách i jinde.

Autor tohoto článku vyjadřuje naději, že i tímto upozorněním na možnosti úpravy prostředí pro zvýšení samostatnosti, a tedy lidské důstojnosti těžce zrakově handicapovaných lidí, napomůže k odstranění popsaných nedostatků.

Viktor Dudr, viceprezident SONS