Výkonový a honorářový řád

V těchto dnech dostávají do rukou členové ČKAIT upravený Výkonový a honorářový řád (dále jen VHŘ). Vydaly jej obě Komory společně s ČSSI. Poslední vydání z roku1996 bylo nutné doplnit a některé části přepracovat tak, aby se VHŘ přiblížil současné praxi.V jednu byla snaha práci pozdržet a vydat VHŘ až po schválení nového Stavebního zákonu (SZ), ale s ohledem na průběh schvalování SZ se představenstva obou Komor rozhodla jej vydat.

Při zpracování VHŘ se autoři pokoušeli o částečnou reakci na připravovanou změnu stavebního zákona. VHŘ má být pomůckou developerů, přímých investorů a autorizovaných osob při vzájemném jednání o honoráři.
Honorář je vždy věcí dohody dvou stran - zhotovitele a objednatele. Naše práce nepatří mezi činnosti podléhající regulaci cen. Snahou obou Komor je docílit korektnosti při stanovení honoráře, úplnosti zhotovené práce, činnosti a splnění kvalitativních podmínek pro dosažení dobrého výsledku. Proto odběratele informujeme, že má k ruce pomůcku sloužící ke sjednání smlouvy o dílo, kterou mu provede osoba autorizovaná, pojištěna ve smyslu zákona 360/92 Sb.

V poslední době se rozmohla, zejména u státních a obecních veřejných soutěží, praxe zadávat v soutěžních podmínkách způsob výpočtu ceny. Bez ostychu a strachu z Úřadu pro hospodářskou soutěž se uvede povinnost použít sazebníku UNIKA.Vím, proč tomu tak je. Sazebník- relikt z minulosti, je oblíbený pracovníky úřadů zejména v části příloh, které jsou převzaty z vyhlášek (č. 43, č. 5, č. 105) osmdesátých let, ale především pro nízké ceny za výkony. Obzvláště u bytových staveb. Přitom nikdo z vypisovatelů soutěže si nedal práci, aby provedl konfrontaci s jinými pomůckami.

Komory, vědomy si narůstajících stížností na kvalitu odevzdaných prací, začlenily do VHŘ přílohy, které mají investorům usnadnit kontrolu úplnosti předané práce. Zpracovatelé kladli důraz na povinný-minimální rozsah a doplňkové činnosti. To by mělo vést k snížení následných reklamací. Je zdůrazněna povinnost pojištění autorizované osoby. Náplň VHŘ odpovídá nutným nákladům pro vypracování úplné, proveditelné, bezpečné projektové dokumentace stavby, objektu nebo zařízení a dalších výkonů.
Ve snaze napomoci jak klientovi, tak zhotoviteli, jsou velmi podrobně uvedeny u jednotlivých výkonových fází základní a zvláštní výkony. Tím by měly být odstraněny dohady, co je v základní ceně a za co je klient povinen zaplatit zvlášť. Nemělo by docházet k výmluvám, že některý výkon byl nebo nebyl nabízen v základní ceně (základním výkonu). Takové nejasnosti vedou mnohdy k navýšení cen ve veřejných soutěžích. Pochopitelně, že je nutné obsah uvést v předmětu smlouvy o dílo (SOD). Z vlastní zkušenosti vím, že se vyplatí uvést podrobný rozpis ve smlouvě. Na druhou stranu mám zkušenosti, že ani nejlépe uzavřená smlouva není zárukou inkasa za provedenou a odevzdanou práci.

Základním principem VHŘ je stanovit honoráře za ucelené výkony. Proto jsme je rozdělili do třech oborů - pozemní, inženýrské a technologické stavby. Základní honoráře jsou myšleny vždy pro stavby, kde je vyžadováno územní rozhodnutí nebo stavební povolení zpracované autorizovanou osobou. Dílčí činnosti, jako např. část projektu vnitřních instalací, se oceňuje podílem na celkové práci mezi nositelem zakázky a jeho subdodavatelem. Jedině v případě, že je prováděna např. rekonstrukce stávajících vnitřních instalací, použije se přiměřeně VHŘ. K tomu lze využít i VHŘ z roku 1996, kde jsou uvedeny kapitoly "Technika prostředí", "Nosné konstrukce", ale jenom pokud vyžadují samostatné stavební povolení. Podobně je tomu i v případech, kdy je nosnou stavbou některý ze tří shora uvedených oborů. Pro ilustraci lze zvolit příklad, kdy nosným oborem je vodohospodářská stavba (např. čistírna odpadních vod) - potom se použije tabulka 5.2. pro inženýrské stavby a vedoucí (generální) projektant uzavře dílčí smlouvy se specialisty, technology, apod. Obdobně by tomu mohlo být u technologických staveb, kde bude výrazná převaha technologických dodávek (třeba regulační stanice plynu), a to i přesto, že je stavební povolení vydáváno na stavební a ne technologické objekty.
Ve VHŘ se objevuje znovu termín generálního projektanta, označení, které zdánlivě zmizelo nebo bylo nahrazeno jiným označením project manager. To ale neodpovídá zcela označení osoby, která vede tým za účelem vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení. Pod označením project manager lze spíše hledat vedoucího týmu u developerských (investorských ) organizací. Jejich výsledným produktem je stavební dílo. Naopak generální projektant sleduje návrhovou stránku a v průběhu stavby soulad projektu s prováděnou stavbou.

VHŘ oddělil z honoráře výkon technického dozoru investora (TDI).Technický dozor je zodpovědný přímo investorovi za dohled nad kvalitativními a kvantitativními parametry stavby (objektu). K tomu uzavře TDI a investor samostatnou mandátní smlouvu, ve které se doporučuje zdůraznit nezávislost TDI na generálním projektantu a zhotoviteli stavby. Úhradu za činnost TDI lze stanovit pomocí hodinových sazeb doplněných o vedlejší náklady, ako jsou náklady na různé zkoušky a měření, náklady na dopravu apod.

Velmi rozsáhlou částí jsou přílohy doporučeného obsahu dokumentace vybraných výkonových fází. Ve SOD je nutné definovat základní a zvláštní výkony. Ve standardech není rozlišení uvedeno. Přestože standardy nejsou závazné a mohou se lišit, bylo snahou autorů shromáždit co nejvíce používaných standardů jednotlivými stavebními úřady. Doporučuji před zahájením prací navštívit příslušný stavební úřad a projednat s ním požadovaný rozsah dokumentace.

V minulost, v osmdesátých letech, se do prováděcích předpisů dostala povinnost dodavatele stavby zajistit prováděcí projekty. To bylo dáno snahou zamezit výmluvám dodavatelských firem na zpoždění staveb. Tento stav se bohužel přijal i v devadesátých letech. Jak ukazuje praxe, dochází k nekonečným dohadům, zda dokumentace pro stavební povolení dostatečně reprezentuje výsledný produkt stavby. Není tomu tak a investor zdánlivě ušetří za náklady za dokumentaci pro provedení stavby (ve výsledku ji stejně zaplatí), ale nemá téměř kontrolu nad kvalitativní i kvantitavní nabídkou. Proto je velmi podrobný obsah dokumentace fáze dokumentace pro provedení stavby, s tím, že dokumentaci pro provedení stavby si zajišťuje investor u generálního projektanta. Některá ministerstva (např. dopravy) mají zpracované samostatné standardy pro obsah jednotlivých fází, aby předešly dohadům o úplnosti dodané práce.
Co říci závěrem? Přejme si, aby autorizované osoby mohly ve své činnosti užívat plně VHŘ a aby se časem dosáhlo stavu, jako je zvykem ve vyspělých zemích, že nabídky předkládané s rozptylem ceny větším než +/- 10% jsou podezřelé a vyřazeny ze soutěže. Vím, že současná praxe je velmi odlišná. Co dělat, když jsou u nás výdaje spíše směřovány do spotřeby než do budoucnosti? Snad se vstupem do EU stav změní a rozsah investic významně vzroste, a to jak v soukromém, tak i veřejném sektoru.

Ing. Pavel Křeček,
člen autorského kolektivu VHŘ