Environmentální systémy řízení a ochrana životního prostředí
Civilizované země dnes dospívají k poznání, že jejich prosperitu není možné měřit jenom ekonomickými parametry. Stále více se prosazuje zohledňování environmentálních aspektů do všech oblastí podnikání a života obecně s tím, že nejsou opomíjeny ani sociální aspekty. Mluvíme tak o udržitelném rozvoji společnosti, který má za cíl hledat cesty řešení k dosažení vysoké životní úrovně lidí zabezpečením ekonomické prosperity, sociální spravedlnost i a dosažením vysokých environmentálních standardů, včetně šetrného hospodaření přírodními zdroji.
Státní politika životního prostředí (SPŽP), jejíž aktualizovanou verzi schválila vláda v lednu 2001, je základním strategickým a průřezovým dokumentem, která na základě současného stavu životního prostředí v ČR a zcela konkrétně zpracovává hlavní směry ochrany životního prostředí v České republice rozmezí let 2001-2005. V SPŽP ČR jsou formulovány hlavní principy a cíle ochrany životního prostředí, a jsou navrženy i nástroje, napomáhající k dosažení definovaných cílů. Je nutné v této souvislosti říci, že v souladu s vyspělými zeměmi světa jsou v SPŽP uplatněny i nové trendy, směřující k tomu, abychom kromě klasických legislativních nástrojů využívali i nové preventivní nástroje v ochraně životního prostředí, jejichž ekoefektivita byla praxí mnohokrát potvrzena a jsou založeny na dobrovolném využívání podnikatelskou sférou.
V této souvislosti se nabízí otázka: proč by podnikatelská sféra měla zavádět do své praxe i nové dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí? Odpověď je velmi jednoduchá. Výrobce i spotřebitel se stává na základě nových informací vědy i výzkumu vysoce uvědomělým občanem a ví, že svým pozitivním vztahem k životnímu prostředí buduje zdravé prostředí pro sebe, pro svou rodinu a nakonec pro celou společnost. Další, neméně důležitá věc se týká jeho vlastního podnikání. Totiž, využívání postupů nebo výrobků, zohledňujících dopady na kvalitu životního prostředí, se stává nástrojem konkurenceschopnosti na významných evropských i světových trzích. V současnosti, kdy lze technických parametrů výrobků dosáhnout existujícími dosažitelnými technologiemi, zohledňování kvality životního prostředí se stává nástrojem, podporujícím konkurenceschopnost výrobců. Někteří výrobci se přesvědčili, že neuplatnění šetrných postupů výroby či výroba ekologicky šetrných výrobků se stává pro ně netarifní obchodní bariérou zejména na významných trzích vyspělých zemí.V některých případech nešetrné chování výrobce může stát ztrátu svého obchodního partnera.
Které jsou výrobky nebo postupy zlepšující postavení výrobců na trhu a navíc mající méně negativní dopad na životní prostředí?
Jedná se například o výrobu ekologicky šetrných výrobků, o nový environmentální systém řízení podniků zohledňující dopady na životní prostředí nebo využívání postupů čistší produkce; informování veřejnosti o svých postupech a dosažených výsledcích z hlediska ochrany životního prostředí, zlepšující image výrobců v očích spotřebitele i ob chodního partnera, a řada dalších.
S problematikou označování ekologicky šetrných výrobků jste už byli obeznámeni (viz SL č. 7/2002 – pozn. redakce), a tentokráte bychom Vám rádi přiblížili několik informací o zavádění environmentálních systémů řízení (EM S).
Řada podniků v České republice se přesvědčila, že zapracování požadavků na ochranu životního prostředí do řízení podniku má jednoznačně žádoucí ekonomický dopad - např. že výhledově zlepší postavení podniku na trhu nebo dokonce získá nové obchodní partnery. Dnes můžeme dále konstatovat, že zavedení environmentálního systému řízení systému vede k zajištění trvalého ekonomického růstu a prosperity podniku, neboť důsledkem dodržování systémových opatření jsou úspory materiálů a energií, nižší poplatky z a zatěžování životního prostředí, minimalizace pokut a rovněž zvyšování kvality výroby.
V České republice, tak jako v celém světě, se tyto environmentální systémy řízení zaváděné dvěma způsoby:
- podle norem ISO řady 14 000
, reprezentovanými především kmenovou normou ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu - specifikace s návodem pro její využití, nebo
podle Programu EMAS, tj. Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93 EMAS. Zkratka EMAS pochází ze zjednodušeného názvu tohoto nařízení “Eco-Mangement and Audit Scheme”.
Uvedené standardy se věcně liší tím, že zatímco některé prvky jeden dokument vyžaduje, druhý pouze doporučuje. V následující tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější rozdíly v rozsahu a požadavcích řady norem ISO 14000 (konkrétně ISO 14001) a Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93 :
|
Rozsah |
ISO 14001 |
EMAS |
|
Systém řízení |
obsažen |
obsažen |
|
Platnost pro typy činností |
všechny typy |
především výrobní činnosti |
|
Zavedení systému |
možné i v části podniku |
pouze v celém podniku (místě) |
|
Vstupní hodnocení |
doporučené |
povinné |
|
Registr vlivů |
doporučený |
požadovaný |
|
Prohlášení o stavu životního prostředí |
nepožadované |
povinné |
|
Zakončení procesu |
certifikace |
ověření prohlášení o stavu životního prostředí |
|
Cyklus auditu |
nestanoven |
nejdéle tříletý |
Udělejme si sumarizaci důležitých zásad zavádění environmentálních systémů řízení podle ISO 14001 nebo podle Programu EMAS:
- environmentální systém řízení podniků znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehož prostřednictvím podniky začleňují péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu
- zavedení systému environmentálních systémů řízení v podnicích je financováno z vlastních zdrojů podniků.
- přístup spočívá ve vytvoření, zavedení a udržování vhodně strukturovaného systému řízení podniku zohledňujícího dopady na životní prostředí, který je součástí celkového systému řízení a týká se všech prvků pozitivního chování podniku k životnímu prostředí,
- výsledkem zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska životního prostředí je na jedné straně příspěvek k trvalému ekonomickému růstu a prosperitě podniku, na druhé straně postupné snižování negativních dopadů jeho činností, výrobků nebo služeb na životní prostředí,
- aktivní přístup podniku k ochraně životního prostředí založený na dodržování stanovených systémových pravidel má výrazný preventivní charakter. Vlastní, systémově podchycená a přijatá řešení lépe respektují ekonomické souvislosti,
- tato strategie společensky odpovědného podnikání vychází ze zásady udržitelného rozvoje, který zajišťuje současné potřeby, aniž by ohrožoval šance dalších generací na uspokojování jejich potřeb,
- zavedením environmentálního systému řízení podle Programu EMAS na rozdíl od ISO 14001 v ČR se vytváří podmínky, které umožní českým výrobcům zvýšit svoji konkurenceschopnost na Jednotném vnitřním trhu EU (vyloučení obvinění z ekodumpingu),
- zavedením environmentálního systému řízení se vytváří nový pozitivnější vztah mezi státní správou, podnikatelskou sférou a veřejnos
tí,
účast veřejnosti je důležitým aspektem v Programu EMAS, vstupujícím jako třetí důležitý subjekt, který může pozitivně ovlivnit zavedení programu EMAS (na rozdíl od zavedení systému řízení dle ISO 14001). Veřejnost může pozitivně ovlivnit zavádění Programu EMAS ve svém regionu a podrobovat ho i veřejné kontrole ve svém regionu,
na základě usnesení vlády k “Národnímu programu zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí (Program EMAS)” byl vytvořen legislativní a správní rámec pro Program EMAS v ČR, který je plně kompatibilní s postupy v členských zemích EU,
zavedení Programu EMAS je v souladu se závazky, vyplývajícími z Evropské dohody o přidružení ČR k EU.
Obecně o financování
Zavedení environmentálních systémů řízení buď podle ISO 1401 nebo Programu EMAS si vyžádá náklady, které jsou kryty samotnými podniky.
Stát si však uvědomuje, že zavádění environmentálních systémů řízení podniků je finančně náročné, a proto vytvořilo dva základní finanční zdroje na jejich podporu. Tak existuje tzv. Program TRH, provozován Českomoravskou záruční a úvěrovou bankou pod gescí MPO (jsou poskytovány dotace pro malé a střední podniky do výše 200 000 Kč za kalendářní rok na certifikovaný nebo validovaný systém ISO 14001 nebo EMAS), dále se mohou využívat prostředky ze Státního fondu životního prostředí, kde je možná dotace pro velké, střední i malé podniky do výše 50 % nákladů za zavedení ISO 14001 nebo EMAS (od 1. 6. 2000). Další možnosti skýtá zapojení podniků do mezinárodních projektů, financovaných EU nebo vyplývajících z dvojstranných dohod ČR s jednotlivými členskými zeměmi EU. Tak byl například zaveden v roce 2000 EMAS v 13 malých a středních podnicích ČR v rámci projektu COP-97, financovaného EU, nebo byl zaváděn EMAS v podnicích chemického průmyslu ČR z prostředků dalšího projektu EU.
Do nákladů podniků se zavádění ISO 14001 nebo EMAS promítne individuálně. Závisí na politice životního prostředí podniku, cílech a úkolech, které si sám podnik stanoví na základě celkové analýzy, tj. závisí na nutných změnách vnitřní organizace podniku a změnách technologií, které z ní vyvodí. Jde o kontinuální proces postupného zlepšování, který je dán politikou životního prostředí podniku. Podni k musí plnit požadavky, vyplývající z platné legislativy. Kromě toho je nutno počítat s náklady na zavedení a udržování tohoto systému řízení, přípravu prohlášení o stavu životního prostředí podniku a ověření tohoto prohlášení nezávislým akreditovaným ověřovatelem stavu životního prostředí.
Podniky můžou počítat s tím , že zavedení systému řízení dle EMS/EMAS, zohledňujícího dopady na životní prostředí, povede k zajištění trvalého ekonomického růstu a prosperity podniku, neboť důsledkem dodržování systémových opatření může být dosaženo :
- snížení provozních nákladů, tj. úspor surovin, energií, ale i nákladů na zneškodňování odpadů, poplatků a úplat za vypouštění znečišťování,
- snížení rizika nehod, ovlivňujících stav životního prostředí,
- úspor na pokutách a jiných sankcích, spojených s poškozováním životního prostředí,
- vyloučení nebo omezení jiných nákladů, způsobených neujasněnou organizační strukturou a přesnější vymezení investičních záměrů a podnikatelských plánů,
- účinné obrany proti tvrzením o ekodumpingu, především ve vztahu k exportu,
- snazšího získávání prodejních či jiných osvědčení, povolení a licencí,
- snazšího získávání kapitálu (úvěrů, půjček, veřejných zakázek apod.),
Už dnes se na základě provedených analýz lze konstatovat (viz např. www.ceu.cz/EMAS), že podniky, které již environmentální systém řízení zavedly, zdůrazňují, že se zprůhlednily materiálové, energetické a finanční toky v podniku, nastal zásadní obrat v řešení problematiky odpadů, a tím došlo k značnému ekonomickém přínosu pro podnik. Kromě toho uvádějí podniky jako výsledek zavedení EMS stabilizaci pracovníků, jejich aktivní vztah k ochraně životního prostředí a pochopení vztahu výrobních procesů a životního prostředí. V žádném z podniků nevedlo zavedení EMAS k propouštění zaměstnanců.
Navíc se na trhu práce vytvořilo mnoho desítek nových pracovních míst pro vysoko kvalifikované pracovníky, kteří poskytují konsultace, poradenskou službu, zabezpečují školení, zavádějí, certifikují nebo validují environmentální systémy řízení podniků. Dnes se tyto systémy uplatňují v řízení průmyslových podniků, začínají v zemědělství a postupně i ve službách. Dobrým příkladem jsou např. Vodovody a kanalizace ve Zlíně, nebo některé administrativní služby. Environmentální systémy řízení se začínají rozv íjet i v oblasti cestovního ruchu (zelené řetězce hotelů apod.), v zahraničí už existují takto řízená letiště, lodě, zoologická zahrada v Kodani, golfová hřiště na Mallorce a Ibize, hotely na Kanárských ostrovech a řada dalších.
Také stavebnictví se postavilo k zohledňování environmentálních aspektů ve svých postupech čelem. V dubnu 2002 byla podepsaná významná dobrovolná dohoda mezi MŽP, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a sdružením Stavíme ekologicky.
Zúčastněné strany přistoupily na dohodu spolupracovat v otázkách prohloubení integrace zásad Státní politiky životního prostředí do oborů stavebnictví. Zavázaly se, že budou usilovat o zavedení nových strategických pohledů do praxe při hodnocení ekologického chování podnikatelské sféry, s cílem dojít ke společné odpovědnosti za stav životního prostředí. Vede je k tomu jednak snaha zapojit se do hnutí za lepší životní prostředí a současně zvýšení svou konkurenceschopnost na vyspělých trzích. Ze závazků této dohody například uvádíme:
- postupné prosazování zavádění EMS/EMAS v jednotlivých podnicích sdružení, vedoucích ke kontinuálnímu omezování znečišťování a minimalizaci odpadů s důrazem na jejich uplatnění v malých a středních podnicích
- prosazování postupů směřujících k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů
- přednostní nakupování a využívání ekologicky šetrných výrobků a výrobků firem, které implementovaly environmentální přístupy ve výrobním procesu (greener puchasing);
- postupné uplatňování LCA a ekodesignu (hodnocení životního cyklu výrobků);
- zabývat se možnostmi uplatnění prodloužené odpovědnosti výrobce;
- reporting – pravidelné podávání zpráv
- podporovat vytvoření a využívání obchodních sítí, nabízejících přednostně výrobky a služby příznivé pro životní prostředí) – retail;
- public procurement - uplatňování environmentálních kritérií v podmínkách výběrových řízení pro subdodavatele
- a řada dalších.
V současnosti se už spolupráce partnerů dohody realizovala například společnou prezentac í enviromentálních aktivit v oboru stavebnictví při seminářích nebo přípravou soutěže o nejlepší ekologickou stavbu, jejíž první ročník bude vyhodnocen v roce 2003.
Závěrem dodávám, že se v krátkosti nedají vyjmenovat všechny aktivity, které v oblasti ochrany životního prostředí u nás probíhají. Jsme však přesvědčeni, že rozvoj postupů , které zohledňují pozitivní dopad veškerých aktivit člověka na životní prostředí, je dnes už nutným krůčkem k tomu, abychom postupně vytvářeli dobré podmínky pro bezpečnost, zdraví a ochranu životního prostředí lidí, která nebude zabezpečována na úkor ekonomického rozvoje a ani na úkor sociální spravedlnosti. A to se v plné míře týká i stavebnictví.
RNDr. Dagmar Sucharovová
zástupkyně ředitele odboru strategií MŽP ČR
|