Stavební opravy hradu Karlštejna
Úvodní poznámka k seriálu článků
Národní kulturní památka hrad Karlštejn je pro mnohé symbolem české státnosti a národním pokladem, pro jiné zas turistickou továrnou. Pro některé je hrad mimořádně hodnotnou stavební památkou, která aspiruje na zápis do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví, pro jiné je po puristické rekonstrukci památkou zničenou.
V každém případě je hrad jedním z nejvíce navštěvovaných historických areálů v českých zemích. Každoročně hradní bránou projde více než 300 000 návštěvníků.
Karlštejn byl od svého založení českým králem a německým císařem Karlem IV. až do současnosti, s výjimkou krátkého období v 18. století, vždy státním majetkem. Péče o údržbu a opravy hradu zůstávaly proto téměř vždy na státní pokladně. Mnohokrát v historii byl hrad pro nedostatek nezbytné stavební údržby na pokraji zničení. Nakonec se však vždy nalezly finanční prostředky na jeho záchranu a hrad se neproměnil ve zříceninu.
Rozhodujícím mementem byl obvykle havarijní stav kaple sv. Kříže. Ta není jen prostorem nevídané umělecké hodnoty. Kaple měla a má svůj mimořádný ideový význam jako původní místo uložení královských a císařských insignií, korunního archivu a Karlovy sbírky relikvií. I u počátků přípravy poslední zásadní rekonstrukce hradu, realizované na sklonku 19. století, bylo hlavním záměrem opravit zchátralé sakrální prostory, především kapli sv. Kříže.
Již několik desetiletí hrad spravuje Státní ústav památkové péče Středočeského kraje. Především na této památkové instituci tak leží tíha zodpovědnosti nejen za dobrý stavební stav hradu , ale i za ochranu historického mobiliáře, uspokojivý stav umělecké výzdoby, vybavení interiérů v návštěvnických trasách a návštěvnický a hospodářský provoz hradu. Nejvíce zodpovědnosti však leží na Správě hradu v čele s jejím kastelánem Ing. Jaromírem Kubů.
Majestátná silueta hradu vyvolává pocity stability a neměnnosti, jakoby nad obcí Budňany byla odjakživa a nastálo. V současné podobě však existuje pouze posledních 100let , a zda-li zůstane i nadále, záleží do značné míry i na naší generaci. Tento hradní velikán je totiž velmi zranitelný - ať již starými, dnes mnohdy zcela skrytými neduhy nebo například enormně vysokým návštěvnickým provozem. Po dlouhá léta jsme žili v představě, že kromě údržby střech a fasád přirozeně chátrajících povětrností hrad nevyžaduje další zvýšenou stavební péči. Také jsme předpokládali, že zkoumání historického vývoje hradu a jeho poznání je již uzavřeno. Z omylu nás vyvedl havarijní stav stropních konstrukcí především na návštěvnických trasách, který se projevil nenadále v roce 1997. Následný výzkum, prováděný v souvislosti s přípravou projektů sanace stropů, přinesl nová překvapivá zjištění, která mohou ovlivnit dosavadní znalosti o stavební historii hradu. Projektová příprava a vlastní realizace sanačních prací svou kvalitou překračují současné standardní postupy, uplatňované při rekonstrukci a opravách kulturních památek.
V následných číslech Stavebních listů se pokusíme přiblížit historické souvislosti a vývoj metodických přístupů k opravě hradu a následně vás seznámíme s výsledkem dokončených oprav stropních konstrukcí v Císařském paláci a pod podlahou kaple sv. Kříže i s přípravou sanace ostatních ohrožených konstrukcí.
Zdeněk Chudárek
od roku 1986 památkový architekt na hradě Karlštejně
|
kontakty |
inzerce