Komentář k nové vyhlášce

Limitujícími kritérii technického řešení jsou podmínky osoby používající vozík pro invalidy nebo vysoké podpůrné hole (berle), případně podmínky osoby s těžkým smyslovým postižením (nevidomé, neslyšící). Jakékoliv řešení, vyžadující pomoc další osoby, musí být u staveb občanského vybavení začleněno do jejich provozního řádu, jako povinnost obslužného personálu. Tento řád musí být náležitě zveřejněn. Řešení však nesmí znesnadňovat pohyb a užívání ostatním skupinám populace. Musí být dodržena zásada, že ”navrhování bez bariér je navrhováním pro všechny”.

Za dobu aplikace vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb. byly získány nové zkušenosti a poznatky v dané problematice. Rovněž došlo k rozvoji nových technologií a specifické výrobkové základny. Zvýšila se dostupnost potřebných výrobků a technická vybavenost staveb. Tyto skutečnosti spolu s potřebou zohlednění uživatelských požadavků a potřeb zrakově postižených osob, včetně nutné reakce na novelu stavebního zákona a změny prováděcích vyhlášek k němu, jsou podstatnými důvody pro nahrazení platné vyhlášky novým právním předpisem.

K naplnění zákonného zmocnění ve věci podrobnější úpravy obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace se vyhláška soustředí na navrhování, umísťování a povolování staveb. Těžiště této problematiky leží především v územním řízení a řízeních probíhajících na úseku stavebního řádu. Právě v rámci těchto procesů je možno odpovídajícím způsobem prosadit požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a naplnit tak smysl vyhlášky.

Rozsah platnosti vyhlášky pro bytové domy obsahující více než tři bytové jednotky vychází z definice rodinného domu dle vyhlášky č. 137/1998 Sb. Uvedený požadavek v prvé řadě zajišťuje bezbariérovou přístupnost každé bytové jednotky v domě osobám těžce pohybově postiženým za účelem návštěvy příbuzných, případně přátel a zároveň má vytvořit předpoklady pro realizaci tzv. ”rozptýleného” bydlení uvedených osob po provedení doplňujících úprav vlastního bytu (vybavení spec. madly, nábytkem a pod.). U objektů bez výtahů se zajistí bezbariérová přístupnost podlaží, které obsahuje převažující účel stavby, tzn. byty.

U staveb, v nichž se předpokládá zaměstnávání více jak 20 osob, se požadavky uvedené v § 9 této vyhlášky uplatní jen tehdy, jestliže předpokládaný provoz v těchto stavbách umožní zaměstnávat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace ( např. stavby administrativních budov, objektů služeb, pojišťoven, bank ). Rozhodně se požadavky nebudou uplatňovat u čistě výrobních provozů, u kterých je administrativní nebo jiná obdobná činnost jen v minimálním rozsahu. Při posouzení možností zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace se vždy vychází z účelu stavby a nikoliv z názoru či zájmu zaměstnavatele. Například u kanceláří se vychází z minimální půdorysné plochy na jednu osobu, stanovené jiným právním předpisem.

Stavby škol, předškolních zařízení a školních zařízení včetně učilišť, speciálních škol a školních zařízení při práci, která je součástí přípravy na povolání, a dále pracovišť dalších právnických a fyzických osob, které mají oprávnění v oboru, pokud se na nich provádí příprava žáků na povolání, byly pro účely této vyhlášky vyjmuty z kategorie staveb občanského vybavení se záměrem zajistit bezbariérovou přístupnost a užívání všech prostorů, které mají být přístupné jak žákům nebo studentům, tak i vyučujícím. Tento požadavek se samozřejmě nevztahuje na provozní části technického a hospodářského zázemí (kotelna, strojovna, kuchyně, sklady apod.).

Jestliže konkrétní stavba obsahuje více částí podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a), c) až f) je nutné ji posuzovat v kombinaci těchto hledisek.



Příklad: Stavba rodinného domu spojeného s provozovnou služeb, v níž se předpokládá zaměstnávání více jak 20-ti osob, musí být posouzena dle § 1 odst. 1 písm. c) a d), tj. jako stavba občanského vybavení v prostorách přístupných veřejnosti a v další části administrativního provozu z hlediska možnosti zaměstnání těžce pohybově osoby, tedy zajištění bezbariérového přístupu alespoň do jedné kanceláře a užívání kabin WC.

Použitá formulace ...”pokud to závažné důvody nevylučují ...” vychází z předpokladu, že závažné důvody lze specifikovat pouze v konkrétních případech, neboť jimi mohou být zejména zájmy státní památkové péče, otázky požární bezpečnosti apod. Je třeba si uvědomit skutečnost, že v současné době je k disposici technika na úrovni, umožňující bezbariérové řešení prakticky ve všech případech, ovšem vyvstává otázka ekonomického posouzení konkrétního případu. Tedy mohou to být někdy právě ekonomické důvody, které neumožní řešení bezbariérové přístupnosti a užívání posuzované stavby. Uvedení ekonomických důvodů je však možné připustit jen v případech zásadního nebo podstatného nárůstu stavebních nákladů vlivem zajištění bezbariérové přístupnosti a užívání stavby, nelze je uvádět u jakéhokoliv i sebemenšího jejich zvýšení, které někteří stavebníci prezentují jako ”ekonomický důvod”. V případě změn staveb se pro účely jejich zařazení dle § 1, odst.1 posuzuje výsledný stav, tzn. posuzuje se jak má být stávající stavba dále užívána.

1. nástavbu - stavba se zvyšuje bez změny zastavěné plochy
2. přístavbu - kdy se k původní stavbě přistavuje další část, provozně propojená se stávající stavbou. Nedojde-li k takovému propojení, je přístavba považována z hlediska stavebního zákona za samostatnou stavbu, což má zásadní význam pro povolovací režim
3. stavební úpravy - při nichž nedochází ke změně půdorysného i výškového ohraničení stavby, např. přestavby, vestavby, změny disposičního uspořádání, ve využití místností k jiným účelům (tzv. rekolaudace), vzhledu stavby a pod.
4. změnu stavby před jejím dokončením - rozumí se změna stavby oproti stavebnímu povolení, případně proti dokumentaci ověřené stavebním úřadem, která má být provedena ještě před kolaudací stavby. Závažnými důvody mohou být např. technické podmínky stávající stavby. Např. vícepodlažní objekt (3 NP), přístupný jediným kruhovým schodištěm o šířce 1200 mm. Ve 2. NP je umístěna ordinace lékaře. Z hlediska zajištění bezpečného úniku, nelze na toto schodiště osadit šikmý schodišťový výtah a tím bezbariérově zpřístupnit požadované podlaží. Jiným příkladem mohou být navrhované stavební úpravy v rámci změny užívání stavby, jejichž náklady činí řádově několik desítek tisíc korun, avšak pro bezbariérové zpřístupnění by bylo nutné osadit schodišťovou plošinu, schopnou kopírovat dvouramenné schodiště, tedy náklady řádově 350 - 450 tisíc korun. V tomto případě jsou to ekonomické důvody, které se tak stávají závažnými pro odstoupení od plnění požadavků předmětné vyhlášky.

Vymezení pojmů a jejich vlastností pro účely této vyhlášky je podstatně rozšířeno s ohledem na zajištění možností samostatného pohybu zrakově postižených osob.

U staveb pro mimoškolní vzdělávání, pokud nejsou zvláště určeny pro zdravotně postižené, se bezbariérovost zajišťuje jen v prostorech přístupných veřejnosti.

Signální pás určuje zrakově postižené osobě polohu důležitého orientačního objektu a přesný směr chůze v definovaných případech (např. přecházení vozovky, přístup k místu nástupu do vozidel hromadné dopravy). Musí být situován tak, aby jej zrakově postižený chodec při chůzi podél přirozené vodící linie nemohl minout. Může být umístěn v pokračování přirozené vodící linie a tento přesah může být započten do požadované směrové délky (1500 mm). Vzdálenost kraje signálního pásu od souběžné přirozené vodící linie, která mu předchází, smí být nejvýše 300 mm.

Odůvodněným případem barevně nekontrastního provedení signálního pásu může být například křížení signálního pásu s hmatně a barevně vyznačeném oddělení cyklistické stezky na chodníku.

Komentář k § 4

Požadavek na přístup v úrovni komunikace má přimět projektanta navrhnout stavbu tak, aby nemusela být budována další přístupová komunikace pro zvláštní skupinu populace tj. pro osoby s omezenou schopností pohybu, případně instalováno zdvihací zařízení. Příčinou nesplnění tohoto požadavku mohou být jen vážné technické důvody. Používání zařízení pro vertikální přepravu osob na vozíku tzv. ”schodolezu” nelze uplatňovat u změn staveb občanského vybavení z důvodů, že toto zařízení není vhodné pro použití u většiny elektrických vozíků

U lávek pro pěší ve sklonu (ramp) lze z vážných technických důvodů (např. při použití velkorozměrových prefabrikátů) připustit jejich větší délku než je stanovena pro rampy (9000 mm), avšak za předpokladu vytvoření samostatného koridoru pro osoby používající vozík při použití madel ve výšce 750 mm nad úrovní podlahy a vzájemné osové vzdálenosti 940 mm. Zábradlí oddělující tento koridor od ostatní plochy lávky musí být přerušované v doporučené délce cca 1000 mm po 4000 mm. Tato úprava umožní průchod osob v případě, že koridorem by projížděla osoba na vozíku. Obdobné úpravy je nutné zajistit v případě změn staveb lávek, které mají maximální sklon 1 : 6 (16,67%).

Dispoziční řešení sklípků a komor musí zajišťovat maximální dosažitelnost odkládacích ploch osobou používající vozík.

Pro zdravotně postižené občany, kteří mají být zapojeni do pracovního procesu je potřebné vytvořit odpovídající pracovní podmínky a prostředí. Vzhledem k tomu, že se jedná o jisté specifikum, které v našich podmínkách nebylo komplexně řešeno, je tato kapitola zpracována na základě současně dostupných informací a tuzemských i zahraničních poznatků a zkušeností.

Mimo tyto všeobecné zásady je nutné počítat s řadou individuálních úprav pro konkrétní zaměstnance.

Pro nevidomé pracovníky je třeba instalovat zvukový signál a pro neslyšící světelný signál. Zavedením průmyslové televize by v dnešní době mělo být již samozřejmostí. Pohybově postižení by měli mít k dispozici telefon a to buď v kabině nebo mušli. Výškové osazení telefonního přístroje musí být v souladu s požadavky této vyhlášky. Pro nedoslýchavé je nutno instalovat speciální telefonní přístroj, umožňující regulaci hlasitosti.

Obchody a služby umístěné v jiném než ve vstupním podlaží vícepodlažní budovy musí zabezpečit obsluhu zákazníků s těžkým pohybovým postižením v prostoru vstupního podlaží pomocí příslušného technicko-administrativního opatření, které musí být uvedeno v informačním systému a v provozním řádu jako povinnost obsluhujícího personálu (např. informace o umístění dorozumívacího zařízení apod.).

Komentář k § 12 odst. 1

Každé hygienické zařízení určené pro užívání veřejností musí mít nejméně jednu kabinu WC upravenou pro potřeby těžce pohybově postižených osob v oddělení pro muže a v oddělení pro ženy. U změn staveb lze použít jednu kabinu pro obě pohlaví. Pokud závažné důvody, jako jsou stísněné prostorové podmínky, neumožňují uvedené řešení, může být tato kabina umístěna v oddělení pro ženy.

Předsíňky u kabin WC jsou pro osoby na vozíku, pokud nejsou delší než 2200 mm značnou bariérou, proto je není nutné navrhovat v případech, kdy kabiny jsou přístupné z prostoru, který není obytnou ani pobytovou místností.

Chodby

V oblasti obchodní sítě u samoobslužných prodejen musí být zajištěn průjezd vozíku mezi stojany v šířce nejméně 1800 m. Alespoň u jedné pokladny označené mezinárodním symbolem přístupnosti musí být zajištěna průjezdní šířka 900 mm.

• minimální šířka alespoň jednoho průchodu mezi pokladnami 900 mm
• výška manipulační plochy max. 800 mm nad podlahou.

Úpravy přístupnosti

• okraj bazénu upravit tak, aby hladina vody byla v jedné úrovni s podlahou
• zvedací zařízení může být i přemístitelné, kotvené do předem připravených otvorů v podlaze, přístup do vody musí být po straně po schůdkách opatřených zábradlím
• přidržovací žlábek zapustit do stěny pod vodou dle zásady “hladké stěny”
• bazén musí být vybaven zvedacím zařízením pro přemístění postiženého z vozíku do vody
• v dispozičním řešení hygienického zázemí bazénů je nutné počítat s prostorem pro umístění 2 a 3 vozíků pro pohybově postižené z důvodů zachování podmínek čistého provozu a  vzhledem k imobilitě návštěvníků, kteří používají protézy a ortézy dolních končetin, které nejsou upravené pro používání ve vodě,
• podlahové krytiny musí mít protiskluznou úpravu

• okraj bazénu je zvednutý o 500 mm oproti okolní podlaze
• boční stěna bazénu se doporučuje prosklená
• podlaha pro obsluhu je snížena o 700 mm
• u bazénu je instalováno zvedací zařízení
• součástí bazénu by mělo být i zařízení pro hydromasáže

Kabiny

• min. 2 kabiny s úpravami pro přístup vozíkem a opatřeny sklopným sedátkem
• rohožky u dveří, koberce a rošty je nutno zapustit tak, aby byly ve stejné úrovni s podlahou; velikost ok u rohožek a roštů nesmí být větší než 15 mm

Informační systém pro orientaci musí obsahovat značení i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (např. kde se v budově nachází WC, upravené pro těžce pohybově postižené osoby, označení přístupu k výtahu, vyznačení instalované indukční smyčky apod.)

• získávání těchto širších či globálních informací je možné hmatově ze štítků v Braillově písmu nebo akusticky
• štítky je možné využívat všude, kde je jejich umístění ve známé a stabilizované poloze
• umísťování a návrh textu štítků je třeba provádět vždy ve spolupráci s odborníkem na prostorovou orientaci a samostatný pohyb zrakově postižených
• akustické informace je možné získávat z dálkově spustitelných modulů, které obsahují buď jen naváděcí tón, anebo je k naváděcímu tónu přičleněna krátká informace
• při umísťování akustických majáčků je nutné mít na zřeteli, že spuštěním ovlivňují okolí a mohlo by při jejich velké hustotě docházet k jejich souběžné funkci a v takovém případě by vlastně orientaci spíše ztěžovaly
• zřizování akustických naváděcích systémů je možné pouze v úzké spolupráci s odborníkem na prostorovou orientaci a samostatný pohyb, ten musí určit umístění a v případě potřeby doplňující informace i text
• akustické naváděcí majáčky jsou vhodné především pro dopravní stavby většího rozsahu

Ing. Jan Skopec
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR