Problematika sanace smíšeného zdiva
Cílem tohoto příspěvku je upozornit na možná úskalí, která přináší přítomnost přírodního kamene ve smíšeném nebo čistě kamenném zdivu při sanaci a rekonstrukci zejména historických objektů.
Procesy zvětrávání přírodního kamene vyvolávající změny jeho povrchu byly u nás již v minulosti řešeny na vysoké odborné úrovni a jako obecné označení pro tento jev byl navržen termín "nemoci kamenů".
Z historie stavebního kamene
Přírodní stavební kámen byl v minulosti hlavním stavebním materiálem pro stavbu "kamenných" domů (převážně církevních a šlechtických budov), kdy byl v různé míře kombinován se dřevem a cihlami.
Pomineme-li ušlechtilý dekorační kámen, těžený cíleně pro sochařské a umělecké účely, ke stavebním účelům byl využíván hlavně místní lomový kámen, přírodní výchozy a volný kámen z polí. Kvalitní lomový kámen byl většinou církevním nebo soukromým majetkem a zpracováván byl především v kamenických hutích (řád Křižovníků, Svatovítská huť apod.). V případě významných staveb byly zejména dekorační kameny dopravovány i na poměrně značné vzdálenosti (mramor z Rakouska a Itálie např. po dílech na saních).
Kámen z původních staveb byl následně použit (i vícenásobně) při přestavbách a obnovách, takže výsledné zdivo bylo značně smíšené, složené z různých typů kamene, cihel a spojovacích hmot.
Podle praktických zkušeností se vliv kamene na technologické sanační postupy projevuje již od 20 % plošného výskytu kamenných prvků v ostatním, zejména cihelném materiálu.
Z důvodů negativních projevů kamene ve zdivu je nutno věnovat průzkumu smíšeného zdiva zvýšenou pozornost. (Základní metodika průzkumu stavebního kamene historických objektů je přehledně uvedena ve směrnicích WTA).
Využití směrnic WTA při průzkumu historických stavebních hmot
Oblast přírodního stavebního kamene a jeho povrchových změn či úprav není v běžné projektové a stavební praxi příliš zdůrazňována a uváděna, ačkoli právě naše památkové objekty i moderní přestavby historických staveb tento typický stavební prvek obsahují ve značném, často dominantním zastoupení a jejich úpravy vyžadují specifický přístup.
V rámci činnosti WTA-CZ byly v roce 1998 - 2000 v tomto oboru využity zejména dvě směrnice z oblasti přírodního kamene, jejichž rozsah a praktická využitelnost plně odpovídá požadavkům české legislativy (zejména relevantním normám ČSN v příslušných tématických oblastech) i evropským standardům :
WTA - Směrnice 3-4-90: Základní údaje a zjištění kvality při restaurování staveb
z kamene (1)
WTA - Směrnice 3-9-95-D: Hodnocení očištěných povrchů kamene (2)
Za hlavní přínos uváděných směrnic WTA lze uvést zejména chybějící názvosloví povrchových změn a jeho snadnou využitelnost jednak v oblasti restaurování povrchů staveb z kamene, jednak, a to lze považovat za jejich hlavní přínos, v oblasti sanace zdiva smíšeného včetně omítek, malt, tmelů a spojovacích materiálů.
Příklad smíšeného zdiva soklu složeného z 5 materiálů: a) omítka s nepropustným akrylátovým nátěrem, b) arkózový pískovec, c) cihelné zdivo s cementovou maltou, d) stř. křemenný pískovec, e) vznik reaktivní zóny na kontaktu cementové malty a písčité opuky
Posouzení aktuálního stavu omítek a smíšeného zdiva v souvislosti s rekonstrukcí pláště budovy SPŠ Betlémská v Praze 1
Na soklu uliční i vnitřní fasády (cca 1,8 m) je použito smíšené zdivo s převahou přírodního kamene, zjevně byl použit materiál z původních románských a gotických staveb (opuka, pískovce) doplněný novými materiály. Průzkum zdiva byl proveden na počátku dubna 1999 při postupném plošném odstraňování poškozených omítek na soklové části fasády (viz. foto). Při opravě historického zdiva, které se ve většině případů skládá z různorodého stavebního materiálu. byly zastiženy různé typy pískovce, opuky, cihly i vysprávkové omítkoviny rozdílných vlastností. Složení zdiva je přibližně následující - opuka (60 %), cihly (20 - 25 %) a ostatní přírodní kámen (20 - 25 %, pískovce), vyžaduje proto specifickou pozornost při návrhu technologických postupů a výběru vhodných materiálů.
Po vyspravení povrchu sančním tmelem byly v soklové části použity silikátové fasádní barvy. Výraznou přilnavost barvy k povrchu omítek zaručuje i předchozí penetrace. Na ostatní ploše fasády byla použita fasádní barva akrylátová.
RNDr. Richard Štrouf
|
|
kontakty |
inzerce