Opravy panelových domů v zemích západní Evropy
V poválečném období byla panelová sídliště realizována jako forma sociální výstavby i v západních zemích. Tato výstavba vykazovala podobné nedostatky jako sídliště v našich městech. V 70. letech se začali příslušníci středních vrstev z bytů v panelových domech stěhovat a sídliště se stala místy sociálně nejslabších vrstev, nezaměstnaných i jinak handicapovaných lidí.
Na úpravu těchto obytných celků byly připravovány různé projekty, z nichž řada byla ne vždy úspěšně realizována, a proto se hledaly vhodnější způsoby jejich zatraktivnění. Pro přípravu obdobných programů v České republice jsou zahraniční zkušenosti velmi cenné, proto zde uvádíme výběr informací z několika zemí západní Evropy, v nichž sanace sídlišť probíhá již řadu let.
Německo
Opravy a modernizace panelové sídlištní výstavby byly zahájeny hned po sjednocení Německa.
Regenerace sídlišť v SRN je podporována na základě “Správních dohod o poskytování finanční pomoci státu novým z emím, starým zemím a zemi Berlín,” podle článku 104a, odst. 4 základního zákona (ústavy).
Státní finanční pomoc je určena na podporu obnovy a rozvoje měst a obcí podle Stavebního zákona SRN (Baugesetzbuch), v nových zemích, s ohledem na jejich nedostatečné finanční prostředky, také na programy zaměřené na další rozvoj a regeneraci sídlišť, ochranu památek, přípravu a realizaci pilotních projektů obnovy měst a přípravu nových obytných území. Stát na tyto programy přispívá zpravidla jednou třetinou z c elkové výše finančních nákladů. Země a obce pokrývají zbývající dvě třetiny, přičemž rozdělení této částky mezi zemi a obec určuje daná země. Podíl je u jednotlivých obcí rozdílný, v závislosti na ekonomické síle obce a na naléhavosti řešených problémů.
V současné době poskytuje německý stát finanční pomoc v rámci stanovených pravidel pro regeneraci panelových sídlišť s více než 2000 byty. V rámci analytických prací bylo konstatováno, že pokud se provedou renovační práce sídlištního bytového fondu v průběhu 10 - 15 let, může být uveden do takového stavu, který zaručuje dlouhodobou životnost a funkčnost. Náklady, proti srovnatelným nákladům na zřízení nahrazujících novostaveb, jsou předpokládány ve čtvrtinové výši.
Informace a přijímání žádostí o státní podporu obcí vyřizuje zemské ministerstvo nebo jím pověřený úřad. Ministerstvo pro výstavbu a jím pověřené organizace vykonávají pro podporu výše uvedených programů širokou osvětovou činnost: vydávají řadu informačních materiálů, pořádají semináře, konference atd.
V současné době je v SRN, zejména v nových zemích mnoho projektů ve stádiu realizace. Zvláště rozsáhlé jsou tyto akce v Berlíně. Již v roce 1991 zde byl zahájen proces obnovy bytového fondu v panelových budovách: 270 000 bytů s více než 700 000 obyvateli ve východní části města, dalších 360 000 lidí na sídlištích v západní části Berlína. Strategii přestavby lze shrnout do následujících hlavních bodů:
- reorganizace bytových společností a převedení bytového hospodářství na podniky služeb vycházející vstříc svým klientům;
- rozvoj obytného prostředí pomocí rozvojového programu země, jehož objem se zvýšil již na 400 mil. DEM;
- opravy panelových objektů založené na programu země s objemem 1 miliardy DEM (k roku 1999)
- doplňkové projekty sídlištní výstavby, kde má vzniknout cca 2000 bytů “uvnitř a v okolí panelových areálů”, a projekty městských center
Francie
Problematika sídlištní výstavby se zde velice aktivně a systematicky řeší již více než 20 let. Po ukončení alžírské války nastala v zemi akutní potřeba nových bytů, které byly většinou realizovány v panelových objektech na sídlištích.
Již v roce 1971 byl ve Francii vydán zákon pro “rušení nevhodného bydlení”, byla založena Národní agentura pro zlepšování bydlení a byly vytyčeny Programy operací pro zlepšení bydlení. V roce 1973 byla oficiálně ukončena výstavba sídlišť a byty na sídlištích byly vyhlášeny za sociální. Během sedmdesátých let vznikla řada komisí, fondů, výborů a jiných organizací, které zajišťovaly smluvní a partnerský vztah státu a jednotlivých lokálních úrovní při realizaci a financování jednotlivých regeneračních akcí.
Kromě privátního sektoru se do procesu obnovy sociálních čtvrtí zapojují již od roku 1950 organizace HLM (“Habitation a loyer modéré”), které jako veřejné, popř. družstevní nebo akciové neziskové organizace, řídí výstavbu a správu nájemných bytů, jejich komplexní regeneraci, včetně regenerace obytného prostředí těchto čtvrtí. V roce 1999 HLM spravovala asi 3,3 miliony bytů, z nichž dvě třetiny byly posta veny v letech 1950 - 1975.
Regenerace bytových objektů je prováděna v různém rozsahu od minimálních zásahů, až po komplexní zkvalitnění základních technických parametrů objektů, tj. výměna (popř. dostavba) výtahu, oken, elektrických zásuvek (popř. celého vedení), výměna topného systému, zateplování štítů (popř. všech obvodových stěn), včetně architektonického ztvárnění vnějšího a vnitřního vzhledu objektů, tzn. úprava vstupních prostorů, dostavba vstupní pergoly, změna barevnosti fasád, dotvarování (po př. zasklení) lodžií nebo balkonů, řešení nástaveb apod. Veškeré úpravy bytových objektů jsou prováděny za provozu, tj. s bydlícími nájemníky na základě jejich předběžného souhlasu, průběžné konzultace a částečné finanční spoluúčasti.
Nedílnou součástí procesu obnovy sociálních čtvrtí je regenerace parteru, tj. zkvalitnění urbanismu příslušné části obytné čtvrti (sídliště), popř. sídliště celého. Organizace HLM se podílí na procesu projektové přípravy, zajištění financování a realizaci celého procesu r egenerace.
V současné době hraje základní roli v procesu obnovy sociálních čtvrtí, zejména panelových sídlišť, komuna nebo obec, jejímiž dalšími partnery jsou organizace na úrovni departementu, regionu a státu. Obce vyhlašují “Místní programy bydlení”, jejichž součástí je také regenerace sídlišť. Na sídlištích se zakládá v rámci organizace celého procesu regenerace mj. instituce Správa čtvrtě, která zajišťuje nejen správu a údržbu sídliště, ale zabývá se také sociálními problémy.
Financování obnovy sociálních čtvrtí ve Francii se provádí převážně prostřednictvím skupiny bank, které poskytují různé druhy půjček organizacím provádějícím různé regenerační aktivity. Místní společenství dostávají půjčky s optimálními úrokovými sazbami, které garantuje stát. Na financování regeneračního procesu se podílejí i ostatní investoři, včetně nájemníků regenerovaných bytů, kteří se podílejí formou zvýšeného nájemného. V průměru bývá 20 % celkových regeneračních nákladů hrazeno státem a zbývajících 80 % místními společenstvími a nájemníky.
Politika oprav a regenerace panelových sídlišť byla nejvíce prosazována v polovině let osmdesátých. Dosud bylo renovováno více než milion bytů a v přestavbě se nadále pokračuje, ročně jde o asi 120 000 bytů.
Rakousko
Regenerace sídlišť se zde připravuje a realizuje v rámci širších pravidel pro podporu bytové výstavby, tj. jak pro výstavbu nových bytových objektů a obytných celků, tak pro modernizaci a regeneraci stávajících obytných budov a celých souborů. V současné době pro tyto účely v Rakousku existují a jsou využívány tři formy podpory:
- přímá podpora podle zákona na ochranu bytové výstavby,
- subvencované stavební půjčky,
Značnou část těchto prostředků čerpá město Vídeň, kde má péče o bytový fond a bydlení dlouhou tradici. Tato činnost je od počátku pojímána komplexně, problémy technické, urbanistické, sociální atd. jsou řešeny současně. V r. 1984 byl pro tyto činnosti zřízen zvláštní úřad (WBSF), který organizuje přípravu a průběh všech akcí, tj. modernizaci stávajícího bytového fondu i výstavbu nových obytných celků a realizované akce dále sleduje a vyhodnocuje, aby získané poznatky mohl uplatnit v další činnosti.
V rámci jeho aktivit byla např. zorganizována přestavba a modernizace vídeňského sídliště “Rennbahnweg”, postaveného v letech 1974 - 77 se 2434 byty a přibližně 7500 obyvateli. Regenerací sídliště byla pověřena firma "SEG", která již na začátku prací otevřela na sídlišti poradní kancelář. Jejím prostřednictvím byl navázán s místními obyvateli bezprostřední kontakt nutný jak pro získání různých detailních informací, tak především pro získání co největšího počtu obyvatel pro podporu programu regenerace a jejich aktivní spolupráci. V rámci této činnosti byl pro sídliště pravidelně vydáván místní několikastránkový list – “Der Rennbahnweg” - obsahující podrobné informace o všech připravovaných akcích a opatřeních, doporučených postupech, důležité adresy atd. Po zjištění všech dostupných údajů byly pro regenerační akce vytyčeny dva problémové okruhy:
- zhoršující se stav obytných objektů,
- zhoršující se sociální klima.
Návrh řešení sociálních otázek vznikal na podkladě participace obyvatel. Technická stránka regenerace (oprava objektů včetně výměny oken, úpravy vstupů, některých bytových dispozic, venkovních ploch atd.) byla prováděna běžnými postupy, na financování všech akcí se podílely stát, země a město podle systému stanoveného v rámci pravidel WBSF.
Kateřina Jakobcová
z materiálů MMR ČR |