Projekt regenerace sídlišť na příkladu Letňany (6. díl)
V minulé části jsme se zabývali prací specialistů, spoluvytvářející a upřesňující návrh urbanisty v realizovatelné komplexní řešení. Dnes na tuto část navazujeme z pohledu nároků na životní prostředí.
D. Životní prostředí
Hlukové poměry
Významnější změny v architektonickém výrazu sídliště jsou z větší části podmíněny možností nástaveb na stávajících objektech. Možnost výstavby obytných nástaveb je podmíněna splněním příslušných hygienických limitů, které jsou mnohdy přísnější, nežli pro stávající zástavbu. Týká se to především limitů vyplývajících z Nařízení vlády 502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
V případě návrhu regenerace Letňan bylo proto třeba hlukovou studií prověřit reálnost obytných nástaveb. Rovněž bylo třeba prověřit navrhované hromadné patrové garáže, které mají řešit významný deficit parkovacích stání, jednak jako potenciální zdroj hluku přiblížený obytným objektům, na druhé straně jako bariérový objekt zlepšující hlukové poměry v území.
Hlavním hlukovým zdrojem v řešeném území zůstává i ve výhledu hluk z dopravy, společně s vlastní hlučností městského prostředí (hlukovým pozadím). Jedná se především o provoz na komunikacích Tupolevova a Veselská , kde nejvíce zatížený prostor jejich křížení je již částečně řešený protihlukovým valem.
Byl posouzen stávající stav a nový stav s předpokládanou výstavbou. Pro střešní nástavby jako nejvyšší patra byly při hodnocení brány v úvahu pouze vypočtené izolinie ve výšce 19 m, které se již v dalších výškách (dle schválené metodiky) nemění. V praxi začínají nepatrně klesat až od výšek 35 až 40 m. Spolu s vyhodnocením zasažení stávajících a navrhovaných objektů byly zakresleny i limitní izofony pro denní a noční dobu .
R ozhodující limity ekvivalentních hladin hluku z dopravy ve venkovním prostoru pro nově navrhovanou obytnou zástavbu (střešní zástavbu) jsou pro posuzované území podél komunikací Tupolevova a Veselská, podle přílohy č. 6 Nařízení vlády č. 502/2000 60/50 dB(A).
Doporučení pro optimalizaci hlukových poměrů uvnitř stávajících objektů.
U stávajících obytných objektů zatížených nadlimitními hlukovými emisemi je možno snížit dosahovanou hladinu hluku uvnitř místností výměnou oken za okna s vyšším nebo vysokým stupněm hlukové neprůzvučnosti. Výměna oken může být řešena jednak kompletní výměnou za kvalitní okna nebo u dvojitých oken výměnou pouze vnitřního nebo vnějšího křídla za okno zdvojené s vyššími parametry vzduchové neprůzvučnosti. V každém případě je třeba se zabývat těsněním oken, a to jak ve vztahu rám okna stěna, tak i ve vztahu křídlo okna rám okna. V problémových místech je samozřejmě řešením i zasklení lodžie nebo použití zimní zahrady v místě atakované fasády.
S ohledem na často relativně nízké hodnoty překročení hygienických limitů (viz podrobné hlukové mapy) se dá očekávat významná účinnost těchto stavebně technických opatření.
Kvalita ovzduší
Vzhledem k tomu, že sídliště Letňany je vytápěno dálkově, je v současné době jediným místním zdrojem znečištění ovzduší a zůstane i v horizontu 2010, ke kterému jsou vztaženy posuzované dopravní intenzity, automobilová doprava jednak uvnitř sídliště, jednak na jeho obvodu.
Výsledky podrobné rozptylové studie ukazují na přijatelné znečištění ovzduší NO x uvnitř sídliště (limit pro průměrnou roční koncentraci není překročen, nadlimitní krátkodobé koncentrace se vyskytují po méně než 5% doby za rok) a vysoké znečištění ovzduší na komunikacích Veselská a Tupolevova (výskyt nadlimitních krátkodobých koncentrací byl v blízkém okolí křižovatky Veselská –Tupolevova překročen až po 10% doby v roce).
Bylo třeba posoudit vliv dalšího zdroje, provozu nově navrhovaných hromadných garáží .
Výpočet maximálních krátkodobých a průměrných ročních koncentrací NOx a CO prokázal, že garáže nebudou důležitým zdrojem emisí při předpokládaném počtu aut, pro které jsou navrhované. Při návrzích jednotlivých objektů bude třeba zpracovat podrobnější studii o vlivu emisí se zapracováním informací o konkrétní konstrukci, umístění a s klonu nájezdových ramp, zakrytí určitých směrů, vzduchotechnice a pod. V každém případě však bude možné provést taková technická opatření, aby při předpokládaném množství aut nebylo emisemi z těchto garáží nadměrně znečištěno ovzduší nad přijatelnou mez ani v blízkém okolí.
Znečištění ovzduší je nejvyšší v úrovni terénu. Se vzrůstající výškou nad zemí významně klesá a v horních patrech vyšších panelových domů na sídlišti již nedosahuje vysokých hodnot ani v blízkosti Veselské a Tupolevovy. Výstavba obytných střešních nástaveb není v tomto ohledu nijak limitována.
V případě, že navrhované hromadné garáže budou směrem k nejbližší obytné zástavbě uzavřené, nebudou ani při navrhované kapacitě příčinou vysokých koncentrací NO x a CO ve svém okolí. Z hlediska čistoty ovzduší není tedy třeba snižovat jejich kapacitu, protože jejich vliv na úroveň znečištění ovzduší bude ve srovnání s ostatními zdroji malý.
Bilance regeneračních zásahů ve veřejném parteru
Podstatnou součástí projektu regenerace jsou bilance regulačních zásahů ve veřejném parteru , které jsou nepostradatelným vstupem pro část projektu regenerace.
V projektu jsou bilance ploch a objektů rozšířeny v případě, jde-li o stávající plochy a objekty hodnocení, které vyjadřuje podíl nutné obnovy v procentech. Pro potřeby bilancí a další kroky v ekonomickém hodnocení je celé území děleno na lokality, které jsou vymezeny s ohledem na možnost ucelené realizace určitého prostoru, vyjadřují tedy žádoucí dělení pro regenerační akce.
Komunikace
Pro vyjádření regeneračních nároků zpevněných ploch nebyl prováděn podrobný průzkum technického stavu z důvodu obecně srovnatelné úrovně povrchů v sídlišti a nárokům na jejich pravidelnou údržbu, která je vyčíslitelná taxativní částkou. Regenerační zásahy pro ekonomické vyhod nocení vyjadřují proto pouze změny vyvolané urbanistickým řešením a úpravami povrchů.
Případné nároky na přeložky sítí vlivem těchto úprav nejsou v této fázi vyčíslitelné.
Zeleň
Rozsah a náročnost regenerace je vyjádřena v bilancích navržených regeneračních zásahů. Projekt regenerace dává obecné náměty na zkvalitnění ploch zeleně. Tyto náměty představují vyjmenování potřeb z hlediska ploch zeleně, dávající představu o finančních nákladech na regeneraci jednotlivých ploch. Plochy zeleně byly proto roztří děny podle percentuálních nároků na regeneraci, kde procento vyjadřuje podíl doplnění zeleně z rozsahu současně vymezené plochy. Bylo navrženo 13 typů založení sadových úprav, z nichž je odvozena základní cena za m2 výsadeb. U zpevněných ploch je podíl zeleně vyjádřen poměrem z celkové plochy. Takto jsou vyčísleny přibližné potřebné náklady na regeneraci jednotlivých prostor. Z nich pak bude vycházet podrobné řešení ploch na základě konkrétních projektů.
Vybavení parteru
Vybavení parteru je vyjádřeno v několika základních prvcích bez nároků na detailnější návrh, který může být záležitostí až konkrétního projektu. Úroveň řešení vychází z předpokladu základního nezbytného vybavení parteru, které si neklade za cíl stanovit regulaci a četnost zvolených prvků. B ude vždy záviset na finančních možnostech, včetně možnosti postupného doplňování dle podrobného projektu.
Mezi základní vybavení dále patří sběrné nádoby na odpad. V rámci řešení parteru byla vymezená stanoviště těchto zařízení včetně nároků na umístění v rámci nově budovaných objektů a výpočtem ověřená požadovaná kapacita.
Technická infrastruktura
Z projednání se správci sítí nevyplynuly žádné závazné požadavky neb upozornění na nevyhovující stavebně technický stav sítí, kromě nároků na pravidelnou údržbu, která je vyčíslitelná taxativní částkou.
V bilancích regeneračních zásahů jsou proto vyčísleny pouze nároky na přeložky či nové přípojky a zařízení vyvolané novostavbou či přestavbami objektů. Případné úpravy vyvolané úpravami parteru a na vnitřních instalacích objektů nejsou v této fázi projektu vyčíslitelné. Budou předmětem až podrobnějšího návrhu.
Základní regulativy lokalit
V projektu regenerace jsou pro jednotlivé lokality přehledně vyjádřeny regulativy a graficky doloženy v samostatném výkresu. Jako příklad uvádíme:
LOKALITA 18 – Tupolevova III.
současný stav:
hlídané parkoviště při Tupolevově ulici, obslužná komunikace s parkováním
návrh regenerace:
vymezení městské třídy Tupolevovy architektonicky výrazným objektem s vysokým podílem garážový ch stání
základní regulativy:
navrhovaný objekt: - funkce: garáže, obchod, služby, admin.
max. zast. plocha……………… 4 600m2
max. počet nadz.podlaží……….…3 - 5
max. kubatura…………………….98 850m3
parkovací stání pro vlastní potřebu bude zajištěno dle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy
pro vyrovnání deficitu dopravy v klidu je požadováno 880 stání
parkování bude umožněno i na střeše garáží
přízemí objektu od Tupolevovy ulice bude vyhrazeno pro obchod a služby
střední část objektu tvoří nebytový komerční objekt, severní a jižní část je určena pro garáže
objekt bude výškově členěn, zvýrazněno bude severní a jižní nároží, ve směru V – Z budou založeny pěší pasáže ve vazbě na stávající pěší trasy
směrem do ul. Tupolevovy bude založen zelený pás se stromořadím (regenerace z 85 %)
směrem k obytné zástavbě budou zrekonstruovány parkové pásy (regenerace z 50 %) doplněním zejména keřového patra
stávající parkovací stání budou doplněna zelení
obslužná komunikace při střední části objektu bude přeměněna v pojížděný parter, navazující veřejný parter bude parkově upraven
vymezení kontejnerových stání s doplněním zeleně
- technická infrastruktura:
nový vodovodní řad DN 200 délky 290 m.
napojení objektu: cca 6 vodovodních přípojek DN 80 délky po 8 m.
likvidace 20 m dešťové kanalizace DN 300 a doplnění 250 m splaškové kanalizace DN 300
5 přípojek splaškových a 5 přípojek dešťových profilu DN 150 délky po 10 m.
zásobování teplem: Nový objekt s garážemi (P = 170 kW) - Napojení dvěma novými primárními přípojkami po 2 m, každá o průměru 2 x DN 32
plynovodní přípojka DN 63 (případně DN 100) délky 10 m.
- elektro: Objekt (Ps = 257 kW) , V případě velkoodběru výstavba TS 3 (vestavěné), přípojka VN – 110 m, propojení NN – 260 m, (při větším počtu menších odběratelů je možno uvažovat s připojením ze
sítě NN – oblast TS 3331 a TS 3333)
Významnou částí projektu regenerace je ekonomické vyhodnocení nároků regenerace, stanovení etap a priorit, včetně doporučení skladby finančních zdrojů. K této závažné problematice se vrátíme v příštím článku.
|