Energetická legislativa a tepelně technické vlastnosti budov

v rámci zákona o hospodaření  energií

S minimální odezvou u odborné veřejnosti ve stavebnictví se setkalo přijetí dvou rozhodujících zákonů upravujících, mimo jiné i pravidla v oblasti energetické úspornosti budov. Zákony jsou účinné od 1. 1. 2001 a mohou výrazně ovlivnit zaběhnuté zvyklosti, projektovou dokumentaci a rozpočet stavby a tím i zamýšlené investice stavebníka. Jedná se o Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií a Zákon 458/2000 Sb., tzv. energetický zákon nově upravuje podmínky podnikání a výkonu státní správy v oblasti energetiky.

Plýtvání energií a nešetrné chování při jejím využívání ohrožuje stát i jeho obyvatele. Vysoká energetická náročnost procesů a nešetrné chování vede k nutnosti vyšší výroby všech forem energie s negativními dopady na znečištění životního prostředí. Bylo tedy žádoucí zákonným způsobem upravit spotřebu energie a definovat limitní ukazatele energetické náročnosti a dohlížet na jejich dodržování.

Stát musí pomáhat vytvářet podmínky pro energeticky úsporné chování jak vyplývá z ústavy České republiky a dále z mezinárodních dokumentů, které ČR podepsala. Proto musí vynucovat, ale zároveň i iniciovat a podporovat energeticky úsporné chování ve všech oblastech spotřeby energie. To je také jedním z hlavních důvodů vzniku zákona o hospodaření energií, zákona. 406/2000 Sbírky ze dne 25. října 2000.

Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšími palivy. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.

Bude užitečné zastavit se u některých paragrafů zákona 406 majících vliv na vlastnosti staveb a jejich přípravu a provádění.

Prvním z nich je §4 Územní energetická koncepce. Územní energetická koncepce podporuje zpracování energetické koncepce pro města a obce a podle odstavce 3

Tento odstavec je velmi podstatný z hlediska vynutitelnosti zpracované energetické koncepce obcí a v jeho důsledku způsobu a druhu zásobování objektů energií, což má bezprostřední dopad na projektovou dokumentaci a rozpočet stavby a její realizaci.

5. řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí.

Z hlediska možnosti získání podpory jak finanční, tak informační, je důležitý §5 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

Česká Energetická Agentura v rámci Zákona o hospodaření  energií by měla připravovat spolu s MPO podle §5 Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen “Program"). Toto je dokument vyjadřující cíle týkající se snižování spotřeby energie, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí.

Návrh Programu se zpracovává na čtyřleté období v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a vyhodnocuje se jeho naplňování nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích informuje vládu. V případě potřeby zpracovává návrhy na změnu Programu a předkládá je ke schválení vládě. K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií,

h) zpracování územních energetických koncepcí.

Podle mého názoru je z hlediska dopadů na stavební činnost nejpodstatnější Hlava IV zákona 406 - HLAVA IV-NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE a v ní v paragrafu §6 Účinnost užití energie odstavce (4) -(7)

(4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkostí konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona.

K tomuto odstavci byla schválena vyhláška, která byla velmi kontraverzně diskutována a to Vyhláška 291 Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.

Z této vyhlášky, která je velmi rozsáhlá a podrobná uvádím a zdůrazňuji pouze některé skutečnosti, případně pouze názvy a úvodní ustanovení jednotlivých paragrafů, včetně příkladu příloh tak, aby byla patrná její struktura a podrobnost.

Výběr z vyhlášky 291

(1) Touto vyhláškou se podrobněji stanoví tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, jejichž splnění je považováno za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu⁾ .

(2) Měrná spotřeba tepla budov stanovená touto vyhláškou je závazná:

1. pro stavby a změny dokončených staveb financované z veřejných prostředků,
2. pro stavby a změny dokončených staveb, pokud se týkají obvodových konstrukcí budov, jejichž celková spotřeba energie je větší než 700 GJ/rok a které jsou financované ze soukromých prostředků.

(3) Dále se stanoví obsah písemného dokumentu, který se zpracovává formou energetického průkazu budovy.

§ 2 Požadavky a podmínky tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí a budov

(1) Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov musí zajišťovat:

1. požadovaný tepelný stav a
2. nízkou spotřebu tepla při vytápění.

(2) Požadavky podle odstavce 1 písm. a) jsou splněny, jsou-li stavební konstrukce a jejich části navrženy nebo provedeny tak, že:

1. mají minimálně takový tepelný odpor, že na jejich vnitřním povrchu nedochází ke kondenzaci vodní páry,
2. u nich nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti,
3. neprůsvitné konstrukce a jejich styky mají dostatečný odpor při vzduchové propustnosti, spáry a spoje jsou vzduchotěsné, včetně styků a spár mezi neprůsvitnými konstrukcemi a výplněmi otvorů,

(3) Splnění požadavků podle odstavce 2 se hodnotí v souladu s výsledky výpočtů nebo měření v laboratořích nebo podle příslušných českých technických norem⁾ .

Dále pokračují odstavce (4) – (7).

1. v hranicích probíhajících na vnější straně konstrukcí, které vymezují vnější obálku vytápěné zóny budovy sestávající ze stěn, nejnižší podlahy a nejvyššího stropu nebo nejvyšší střechy a
2. za podmínek nepřetržitého vytápění a větrání s intenzitou výměny vzduchu n = 0,5 1/h.

(2) Při stanovení spotřeby tepla pro vytápění a větrání se uvažují průměrné klimatické podmínky na území České republiky. Tomu odpovídá střední teplota venkovního vzduchu v průběhu otopného období + 3,8 °C a počet dnů vytápění 242.

(3) Spotřeba tepelné energie se vztahuje k otopnému období v roce, nezahrnuje spotřebu energie pro větrání nebo ke klimatizaci k udržování pohody prostředí v části roku mimo topné období.

(1) Spotřeba tepla pro vytápění za otopné období ke krytí tepelných ztrát prostupem E_vp(kWh) se stanoví ze vztahu:

E_vp = h₁.[S A_j.U_j + S A_o.U_o.b_o + S A_s.U_s.b_s + S A_z.U_z.b_z + S A_n.U_n.b_n + 0,1.A]

kde se rozumí…

Dále pokračuje podrobný popis veličin.

(2) Požadavky podle odstavce 1 jsou také splněny, pokud je proveden výpočet podle příslušných českých technických norem²⁾.

Dále pokračují odstavce (3) – (5).

(1) Spotřeba tepla pro vytápění za otopné období ke krytí tepelných ztrát větráním E_vv (kWh) se stanoví ze vztahu:

     E_vv = h₂.V

Dále pokračují odstavce (2) – (4).

(1) Bere se zřetel na tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla a zisky ze slunečního záření. Tyto zisky se mohou započítávat do tepelné bilance budovy jen tehdy, když je v budově instalována automatická dynamická regulace vytápěcího zařízení.

Dále pokračují odstavce (2) – (4).

(1) Výsledná spotřeba tepelné energie pro vytápění budovy za otopné období E_r (kWh), se stanoví ze vztahu:

    E_r = E_V – 0,9 . (E_ZS + E_VZ)

Dále pokračuje podrobný popis veličin.

(1) Měrná spotřeba tepla za otopné období vztažená na jednotku objemu budovy e_V (kWh/m³) se stanoví ze vztahu:

E_r

e_V = ¾

        V

kde V je objem budovy. (m³).

(2) Budova je vyhovující z hlediska spotřeby tepla, je-li zjištěná hodnota měrné spotřeby tepla e_V, nebo hodnota e_A rovná nebo nižší než hodnoty e_VN, e_VA uvedené v příloze č. 1.

Mezilehlé hodnoty je možno stanovit podle vztahů:

(1) Obsahem energetického průkazu budovy je základní soubor údajů klasifikující budovu z hlediska základních užitných hodnot a energetické účinnosti, jímž se sleduje hospodárnost výroby a distribuce energie s důrazem na zachování optimální účinnosti při provozu zdroje pro výrobu tepelné energie a rozvodu tepelné energie. Pokud se zpracovává energetický audit, mohou být pro energetický průkaz budovy použity údaje z tohoto auditu.

(2) Energetický průkaz budovy se zpracovává pro všechny nové budovy a budovy, u nichž byla provedena změna dokončené stavby podléhající energetickému auditu podle zvláštního právního předpisu ⁾,

(3) Specifikaci budov stanoví zvláštní právní předpis¹⁾.

(4) Základní údaje budovy se zpracují podle údajů uvedených v příloze č. 4.

(5) Základní datové údaje energetického průkazu budovy nebo energetického zařízení jsou:

1. identifikace budovy nebo energetického zařízení,
2. identifikace vlastníka nebo společenství vlastníků,
3. funkční parametry,
4. časové a prostorové využití,
5. rozměrové parametry,
6. napojení na sítě technického vybavení,
7. způsob vytápění a ohřevu teplé užitkové vody,
8. tepelně-technické parametry budovy a jejich částí,
9. parametry vytápěcí, chladicí a vzduchotechnické soustavy,
10. měrné ukazatele.

K uvedení této vyhlášky a její struktury a podrobnosti uvedu jako jeden z názorů citaci z článku z  časopisu Tepelná ochrana budov 1 /2001 autora Jana Tywoniaka z ČVUT Praha s názvem Vyhlášky k hodnocení energetické náročnosti budov v obecném pohledu:

"Vyhláška upravující nějakým způsobem požadavky na budovy z hlediska energetické náročnosti by měla vyjadřovat zájem společnosti o racionální zacházení s energií a nepřímo i o ochranu životního prostředí. Příprava a prosazení takového dokumentu není tedy jen otázkou úzce odbornou, ale i otázkou politickou - ve všech dimenzích tohoto pojmu.

Jak ukazují příklady z vyspělých evropských zemí, je šťastným počátkem života takové vyhlášky její veřejné projednání. V některých případech i za cenu “zpoždění" původně plánovaného počátku platnosti. Veřejnému projednání by měla předcházet veřejná oponentura zadání, tedy jakých cílů má být dokumentem dosaženo, jakým způsobem mohou být dotčena práva jednotlivce a skupin v zájmu společnosti".

V odstavci (4) paragrafu §6 zákona 406 jsem zdůraznil text: “stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty”. Tento dokument je definován ve vyhlášce v § 9 Energetický průkaz budovy a v přílohách vyhlášky je uveden podrobný formulář pro budovy s byty a pro budovy ostatní viz např . první list :

Konec popisu vyhlášky 291

Následující text je pokračováním zákona č. 406 paragrafu §6 Účinnost užití energie s dalším vysvětlením odstavce (4) a pojednává o textu povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona.

Podle zákona je Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat:

a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,

Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce.

U nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.

Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška 213 z 14. 6. 2001, která vychází z metodiky energetického auditu, který zpracovala ČEA pro potřeby svých programů.

Následující text je pokračováním zákona 406 paragrafu §6 Účinnost užití energie s uvedením odstavců (5) až (7), které ukládají vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků další povinnosti.

ČEA v rámci Programů podporuje zpracování energetických auditů. Energetický audit přináší mimo jiné i návrhy na opatření úspor energie neinvestičního charakteru, které mohou být realizovány prakticky okamžitě pouze organizačními opatřeními. Kromě toho každý zpracovaný samostatný energetický audit je potenciálním projektem pro použití metody EPC.

Jak již bylo uvedeno na počátku, text článku, který vychází z platného zákona č. 406/2000 Sb., skutečně výrazně ovlivní zaběhnuté zvyklosti, projektovou dokumentaci a rozpočet stavby a tím i zamýšlené investice stavebníka. Je proto potřeba věnovat novým zákonům náležitou pozornost.

Zákon č.458/2000 Sb., tzv. energetický zákon nově upravující podmínky podnikání a výkonu státní správy v oblasti energetiky se v následujícím roce oblasti stavebnictví příliš nedotkne. Nicméně v dalších letech s pokračujícím otvíráním trhu s energií se budou vlastníci budov nebo společenství vlastníků a stavební firmy stávat oprávněnými zákazníky a na tuto situaci by se měli také připravovat. Při této příležitosti chci upozornit, že Asociace energetických manažerů (AEM) se touto problematikou intenzivně zabývá, zvláště v sekci Sdružení velkých odběratelů energie (SVSE) a nabízí svou pomoc a členství všem, kdo o to projeví zájem.

Ing. Jiří Bartoň, CSc.
Výkonný ředitel Asociace energetických manažerů