Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 (7. díl)

• vypracovat obecnou směrnici o havarijní připravenosti a reakcích na havarijní stavy,
• vypracovat havarijní plány,
• realizovat simulační tréninky a na jejich základě aktualizovat výše uvedené dokumenty.

• úniky a úkapy - může jít o drobné úkapy motorových či mazacích olejů, úniky, které vznikají netěsnostmi při přepravě či stáčení různých médií, chemikálií apod.,
• ekologické nehody – v tomto případě se jedná o úniky nežádoucích látek většího rozsahu, ovšem jejich likvidace je zvládnutelná vlastními silami organizace a jejich dopadem není nikterak dotčeno teritorium mimo areál dané organizace; příkladem ekologické nehody může být prasknutí hydraulické hadice u zemního stroje a následný výtok hydraulického oleje nebo prasknutí hadice při přečerpávání pohonných hmot apod.,
• havárie – jde o nežádoucí ekologickou situaci, jejíž dopad přesahuje hranice organizace a její zvládnutí vyžaduje zapojení externích zásahových sborů; příkladem může být požár, větší únik ropných látek do povrchových vod apod.

Pro případ drobných úniků a úkapů řešení spočívá v řadě možností: nejlepší bude eliminovat tento problém cestou opravy stroje či zařízení, např. výměnou těsnění. Přijatelným řešením je též použití různých záchytných vaniček, které se umístí pod zdroj úkapů. Příkladem použití mohou být záchytné vaničky umisťované pod zemní stroje, vysokozdvižné vozíky či nákladní automobily v případě jejich odstavení. Stejně tak lze záchytné vaničky využít všude tam, kde dochází ke stáčení či  přelévání olejů, pohonných hmot, barev, ředidel, pryskyřic apod.

Ani ve stavebnictví nemůžeme vyloučit vznik různých ekologických nehod. Pro nejčastější typy těchto nehod by měly být připraveny postupy (instrukce) jejich likvidace. Z obsahu těchto instrukcí musí být zřejmý postup likvidace nehody, použité zásahové prostředky, způsob likvidace odpadu, forma vedení záznamů, specifikace ochranných pracovních prostředků apod. Asi není třeba připomínat, že tyto instrukce musí být dostupné v místech, kde daná nehoda hrozí a že s jejich obsahem musí být prokazatelně seznámeni pracovníci, s jejichž prací jsou spojena rizika eko-nehod.

I když by se mohlo zdát, že stavební organizace nejsou typickými rizikovými provozy pro vznik havárií, není tomu zcela tak. Prakticky každá organizace je do větší či menší míry ohrožena požárem, pro řadu provozů mohou mít neblahé (i ekologické) důsledky vícehodinové výpadky médií – elektrické energie, tepla, plynu, vody apod. Některé organizace se nacházejí v lokalitách, kde hrozí povodně. Samozřejmě jsou možné i další typy havárií, které vyplývají z použité technologie, materiálů apod. Pro všechny tyto případy je třeba vypracovat havarijní plány, které by opět měly být vyvěšeny v místech, kde riziko havárií je nejvyšší a zajisti seznámení s nimi všech zainteresovaných pracovníků.

• základní údaje o daném procesu (výrobě) a složení používaných látek s upozorněním na rizikové (hořlavé, výbušné, toxické),
• doporučení pro manipulaci s těmito látkami při přečerpávání, skladování, provozu, apod.,
• charakteristika možných havarijních stavů,
• specifikace likvidačních zásahů v případě, že nastane havárie,
• hlášení o havárii – stupeň ohrožení/koho kontaktovat, seznam příslušných telefonních čísel,
• likvidace vzniklých odpadů – specifikace sběrných nádob, charakteristika odpadů
• bezpečnost a ochrana zdraví při likvidaci havárie a odpadů,
• vybavení prostředky pro případ havárie – zásahové prostředky (počet/umístění), pracovní a bezpečnostní pomůcky (počet/umístění),
• záznamy o havárii.

Norma vyžaduje, aby přijaté postupy pro likvidaci eko-nehod a havarijní plány byly přezkušovány formou simulačních tréninků (poplachových cvičení). Jejich smyslem je prověřit vhodnost určených postupů, chování pracovníků organizace, faktické dostupnosti příslušných zásahových prostředků apod. Simulační cvičení se mohou týkat celé organizace nebo vybraných útvarů – určitých provozů, skladů, údržby, čističky odpadních vod atd.

• standardní vyžadování bezpečnostních listů k rizikovým a zejména novým dosud neosvojeným materiálům a surovinám; z jejich obsahu by nám měly vyplynout závěry pro skladování těchto materiálů, jejich používání, likvidace odpadů včetně jejich obalů apod.,
• zavedení bezpečnostních prohlídek, jejichž účel je jednak vyvolat u pracovníků povědomí, že čas od času je dodržování příslušných postupů správného eko-chování kontrolováno, jednak při nich mohou být odhaleny nedostatky, které by mohly vést k ekologickému ohrožení,
• informování o eko-rizicích, zejména u operací vyznačujících se významnými environmentálními důsledky je třeba u příslušných pracovníků posilovat povědomí o možných rizikových stavech a řešení krizových situací; mějme na zřeteli, že právě tito pracovnici často riziko přehlížejí, argumentují, že rizikové operace vykonávají často a nikdy se nic nestalo, riziko z jejich pohledu není tak významné apod.
• na základě vypracovaných registrů environmentálních vlivů, bezpečnostních prohlídek apod. mohou být vytipovány tématické úkoly eko-zlepšování.

• zákon 67/01 Sb. – úplné znění zákona o požární ochraně č. 133/85 Sb., jak vyplývá z následných změn; zákon stanoví, že všechny právnické a podnikající fyzické osoby musí plnit povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování své činnosti a určuje odpovědné za tyto činnosti statutární orgány.
• zákon 353/99 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (zákon o prevenci závažných havárií); k tomuto zákonu jsou vydány vyhlášky 7/200 Sb. o zpracování hlášení o závažné havárii, 8/2000 Sb. kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu.