Stavební listy - Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 (7. díl) - 08/2001
Stavební listy - odborné články pro stavaře
 < zpět |  aktuální číslo |  archiv |  předplatné |  časopis |  audit |  inzerce |  redakce |  eStav.cz 

Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 (7. díl)

Předchozí 6. díl seriálu článků se zabýval ochranou životního prostředí v různých fázích provozní činnosti.
Specifickou oblastí systému environmentálního managementu ve smyslu normy ISO 14 001 (upravenou v bodu 4.4.7.) je tématika havarijní připravenosti a reakcí na havarijní stavy. Jde o tématiku, která ve vztahu k systému managementu jakosti ISO 9001 nemá jednoznačný ekvivalent.

1. Havarijní připravenost a reakce

Norma ISO 14 001 vyžaduje vytvořit a udržovat postupy k identifikaci možností vzniku havarijních situací a situací havarijního ohrožení a pro prevenci, zmírňování a reakce na ně. Dále norma žádá uskutečňovat simulační tréninky a na jejich základě, popř. po rozborech havárií či jiných přezkoumáních, provádět případné revize havarijních plánů a jiných akcí.

Rozvedeme-li výše strohé požadavky do konkrétních úkolů, mezi nosné lze považovat:

  • vypracovat obecnou směrnici o havarijní připravenosti a reakcích na havarijní stavy,
  • vypracovat havarijní plány,
  • realizovat simulační tréninky a na jejich základě aktualizovat výše uvedené dokumenty.

1.1. Směrnice o havarijní připravenosti a reakcích na havarijní stavy

Při koncipování směrnice bude nutné nejprve vymezit druhy havarijních stavů. Norma k tomu nepodává žádný podklad, takže je na organizaci, aby si tyto určila sama. Zpravidla lze rozdělit havarijní stavy s ohledem na jejich rozsah a důsledky do tří skupin:

  • úniky a úkapy - může jít o drobné úkapy motorových či mazacích olejů, úniky, které vznikají netěsnostmi při přepravě či stáčení různých médií, chemikálií apod.,
  • ekologické nehody – v tomto případě se jedná o úniky nežádoucích látek většího rozsahu, ovšem jejich likvidace je zvládnutelná vlastními silami organizace a jejich dopadem není nikterak dotčeno teritorium mimo areál dané organizace; příkladem ekologické nehody může být prasknutí hydraulické hadice u zemního stroje a následný výtok hydraulického oleje nebo prasknutí hadice při přečerpávání pohonných hmot apod.,
  • havárie – jde o nežádoucí ekologickou situaci, jejíž dopad přesahuje hranice organizace a její zvládnutí vyžaduje zapojení externích zásahových sborů; příkladem může být požár, větší únik ropných látek do povrchových vod apod.

Pro každou takto vymezenou skupinu je třeba uvést postupy, jimiž budou nežádoucí havarijní situace řešeny:

Pro případ drobných úniků a úkapů řešení spočívá v řadě možností: nejlepší bude eliminovat tento problém cestou opravy stroje či zařízení, např. výměnou těsnění. Přijatelným řešením je též použití různých záchytných vaniček, které se umístí pod zdroj úkapů. Příkladem použití mohou být záchytné vaničky umisťované pod zemní stroje, vysokozdvižné vozíky či nákladní automobily v případě jejich odstavení. Stejně tak lze záchytné vaničky využít všude tam, kde dochází ke stáčení či  přelévání olejů, pohonných hmot, barev, ředidel, pryskyřic apod.

Ani ve stavebnictví nemůžeme vyloučit vznik různých ekologických nehod. Pro nejčastější typy těchto nehod by měly být připraveny postupy (instrukce) jejich likvidace. Z obsahu těchto instrukcí musí být zřejmý postup likvidace nehody, použité zásahové prostředky, způsob likvidace odpadu, forma vedení záznamů, specifikace ochranných pracovních prostředků apod. Asi není třeba připomínat, že tyto instrukce musí být dostupné v místech, kde daná nehoda hrozí a že s jejich obsahem musí být prokazatelně seznámeni pracovníci, s jejichž prací jsou spojena rizika eko-nehod.

I když by se mohlo zdát, že stavební organizace nejsou typickými rizikovými provozy pro vznik havárií, není tomu zcela tak. Prakticky každá organizace je do větší či menší míry ohrožena požárem, pro řadu provozů mohou mít neblahé (i ekologické) důsledky vícehodinové výpadky médií – elektrické energie, tepla, plynu, vody apod. Některé organizace se nacházejí v lokalitách, kde hrozí povodně. Samozřejmě jsou možné i další typy havárií, které vyplývají z použité technologie, materiálů apod. Pro všechny tyto případy je třeba vypracovat havarijní plány, které by opět měly být vyvěšeny v místech, kde riziko havárií je nejvyšší a zajisti seznámení s nimi všech zainteresovaných pracovníků.

1. 2. Havarijní plány

Havarijní plány jsou dokumenty, které by měly být vypracovány pro každý typ havárie. I když se jejich podoba může lišit, mezi typické body jejich obsahu lze zařadit:

  • základní údaje o daném procesu (výrobě) a složení používaných látek s upozorněním na rizikové (hořlavé, výbušné, toxické),
  • doporučení pro manipulaci s těmito látkami při přečerpávání, skladování, provozu, apod.,
  • charakteristika možných havarijních stavů,
  • specifikace likvidačních zásahů v případě, že nastane havárie,
  • hlášení o havárii – stupeň ohrožení/koho kontaktovat, seznam příslušných telefonních čísel,
  • likvidace vzniklých odpadů – specifikace sběrných nádob, charakteristika odpadů
  • bezpečnost a ochrana zdraví při likvidaci havárie a odpadů,
  • vybavení prostředky pro případ havárie – zásahové prostředky (počet/umístění), pracovní a bezpečnostní pomůcky (počet/umístění),
  • záznamy o havárii.

V některých případech je nutné havarijní plány doplnit evakuačními plány, ty mají smysl zejména u havárií typu požáru, povodní, delších výpadků elektrické energie.

1. 3. Simulační tréninky a prevence eko-rizik

Norma vyžaduje, aby přijaté postupy pro likvidaci eko-nehod a havarijní plány byly přezkušovány formou simulačních tréninků (poplachových cvičení). Jejich smyslem je prověřit vhodnost určených postupů, chování pracovníků organizace, faktické dostupnosti příslušných zásahových prostředků apod. Simulační cvičení se mohou týkat celé organizace nebo vybraných útvarů – určitých provozů, skladů, údržby, čističky odpadních vod atd.

Na základě rozborů poznatků ať z faktických nehod či havárií nebo simulačních tréninků lze přijímat opatření, která mohou mít za následek revizi nebo doplnění, vylepšení těchto dokumentů.

Environmentální prevence

Dosavadní výklad havarijní připravenosti a reakcí na havarijní stavy měl reaktivní charakter, tzn. byly uvedeny požadavky, které je třeba naplnit pokud hrozí nebo dojde k havarijní situaci. Stejně jako v oblasti jakosti i v oblasti ochrany životního prostředí je třeba upřednostňovat prevenci. Ekologickou prevenci můžeme přirovnat k mozaice, jejímiž kamínky mohou být např.

  • standardní vyžadování bezpečnostních listů k rizikovým a zejména novým dosud neosvojeným materiálům a surovinám; z jejich obsahu by nám měly vyplynout závěry pro skladování těchto materiálů, jejich používání, likvidace odpadů včetně jejich obalů apod.,
  • zavedení bezpečnostních prohlídek, jejichž účel je jednak vyvolat u pracovníků povědomí, že čas od času je dodržování příslušných postupů správného eko-chování kontrolováno, jednak při nich mohou být odhaleny nedostatky, které by mohly vést k ekologickému ohrožení,
  • informování o eko-rizicích, zejména u operací vyznačujících se významnými environmentálními důsledky je třeba u příslušných pracovníků posilovat povědomí o možných rizikových stavech a řešení krizových situací; mějme na zřeteli, že právě tito pracovnici často riziko přehlížejí, argumentují, že rizikové operace vykonávají často a nikdy se nic nestalo, riziko z jejich pohledu není tak významné apod.
  • na základě vypracovaných registrů environmentálních vlivů, bezpečnostních prohlídek apod. mohou být vytipovány tématické úkoly eko-zlepšování.

 

2. Legislativa eko-havárií

Samozřejmým požadavkem budování systému EMS je dodržování požadavků vyplývajících z národní legislativy. Mezi základní zákony, které musí firma ve vztahu k havarijním situacím respektovat jsou:

  • zákon 67/01 Sb. – úplné znění zákona o požární ochraně č. 133/85 Sb., jak vyplývá z následných změn; zákon stanoví, že všechny právnické a podnikající fyzické osoby musí plnit povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování své činnosti a určuje odpovědné za tyto činnosti statutární orgány.
  • zákon 353/99 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (zákon o prevenci závažných havárií); k tomuto zákonu jsou vydány vyhlášky 7/200 Sb. o zpracování hlášení o závažné havárii, 8/2000 Sb. kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu.

doc. Ing. Jaromír Veber, CSc.
vedoucí katedry managementu na VŠE v Praze

8. díl článku


   zobrazeno 18. května 2012, 14:00 < zpět |  úvodní | ^ nahoru  
Nakladatelství ARCH          eStav.cz
© Všechna práva vyhrazena. 1996-2012 ABF a.s.  | kontaktykontakty  |  inzerce

Publikování nebo další šíření obsahu je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu. Provozovatel neručí za správnost údajů uváděných jinými firmami.