Zavádění EMS ve smyslu normy ISO 14 000 (4. díl)
V únorovém čísle SL byl uveřejněn úvodní článek, ve kterém byly naznačeny přístupy, které firma může volit, v případě, že se rozhodne implementovat systém ekologicky orientovaného řízení. Druhý díl uvedl první kroky při zavádění EMS. V minulém čísle SL byl již učiněn výklad prvních požadavků normy ISO 14 001. Pozornost byla věnována vypracování firemní environmentální politiky (bod 4.2 výše citované normy) a prvnímu z požadavku z následujícího bodu normy (4.3 plánování), který byl zaměřen na zmapování a vyhodnocení environmentálního profilu firmy v podobě tzv. registru aspektů.
Níže uvedený text přináší dokončení výkladu z prvku 4.3 a komentované vymezení požadavků prvního bodu (4.4.1 struktura a odpovědnost) z následující rozsáhlého tématického okruhu 4.4 zavedení a provoz.
Právní a jiné požadavky
Nezbytným předpokladem, na kterém je založena norma ISO 14 001 je dodržování požadavků národní legislativy a jiných předpisů. Norma obdobně jako v případě zmapování environmentálních aspektů vyžaduje, aby organizace vytvořila a udržovala postup identifikace legislativních předpisů, popř. i dalších požadavků, které se vztahují k činnosti firmy. Naplnění tohoto bodu předpokládá analyzovat veškeré platné ek ologické zákony a navazující vyhlášky, nařízení, opatření atd. a další předpisy, které jsou pro činnost organizace relevantní. Vedle ekologické legislativy předmětem zájmu musí být i důležité předpisy hygienické, protože i člověk je považován za součást přírody. Ze zákona o technických požadavcích na výrobky a příslušných nařízení vlády mohou být stanoveny i v těchto dokumentech nebo v odkazech na technické normy též obligatorní environmentální požadavky. Všechny tyto dokumenty je třeba pečlivě prostudovat a posoudit opodstatněnost jejich aplikace v podmínkách dané firmy. Výsledkem těchto prací by měl být registr legislativy, dokument, který přehlednou formou mapuje všechny požadavky legislativy, které firma z aspektu environmentu musí splnit, viz následující tabulka:
| Zákon |
Stručný název |
Číslo relevantního § |
Limitní hodnota |
Dokument |
Odpovědnost |
| ... |
... |
... |
... |
... |
... |
| 457/92 Sb. |
o státní správě ve vodním hospodářství |
§ 16 - ustavení kvalifikované osoby - vodohospodáře |
x |
nařízení GŘ č. 23/92 |
054 ekologie |
| ... |
... |
... |
... |
... |
... |
Přesné zmapování požadavků vyplývajících ze zákonů je nutné pro faktické prověření, jak jsou tyto požadavky plněny či dodržovány v praktické realitě firmy. Pokud se prokáže, že plněny nejsou nebo dokonce v nedávné minulosti byla firma za ně postižena ze strany příslušných dozorových orgánů (jimiž zpravidla jsou odbory životního prostředí na okresních úřadech nebo Inspekce životního prostředí), nezbývá, než přijmout razantní opatření k napravení tohoto stavu. Pokud ze zákonných předpisů vyplývá dodržení určitých kvantitativních hodnot – limitů, je dobré pokud firma může tuto skutečnost prokázat v časové řadě.
Registr legislativy je třeba vydat jako samostatný dokument EMS s tím, že jeho součástí je úvodní text, který popisuje, jak se postupuje při vypracování registru a při jeho aktualizaci. Důvody aktualizace registru jsou v podstatě dvojí, změny výrobního programu, technologií apod. které mohou vyvolat nutnost uplatnění zákonů, které původně pro firmu nebyly směrodatné, druhým důvodem je příjímání nových ekologických zákonů. Na oba důvody by mělo být pamatováno a zajištěno, že požadavky z nich vyplývající budou splněny. Organizace zpravidla bude muset určit osobu, která za aktualizaci registru legislativy bude odpovídat a prokázat, že má přístup k aktuálním informacím týkajícím se změn eko-legislativy. K tomuto účelu může využít internetovou stránku ministerstva životního prostředí – www. env.cz.
Cíle a programy environmentu
Požadavky uvedené v této části normy jsou praktickým projevem přístupů ke zlepšování v oblasti environmentu.
Norma vyžaduje, aby organizace v průběhu zavádění a následně pravidelně, zpravidla v ročních intervalech, si sama stanovila a naplnila environmentální cíle a cílové hodnoty. Jejich zaměření musí reagovat na případné zjištěné problémy s dodržováním eko-legislativy a dále na významné enviromentální aspekty. Jinými slovy řečeno, na základě provedených zmapování situace v oblasti environmentálních aspektů a legislativy, by měly být určeny cíle, které povedou ke zlep šení environmentálního profilu a přednostně budou zaměřeny na nejzávažnější zjištění. Norma připouští tu skutečnost, že při určování e-cílů nemusí být jednoznačně dodržena vazba mezi určenou závažností environmentálního problému a zařazením mezi cíle. Při určování cílů se může přihlédnout i k finančním, provozním a podnikatelským možnostem organizace. Zároveň norma neupravuje zvolenou míru, “velikost” zlepšení, které hodlá organizace dosáhnou.
Rozdíl mezi cíli a cílovými hodnotami spočívá v tom, že pod cílem je míněn obecný záměr pro dané časové období (příslušný rok), např. snížit spotřebu vody. Cílová hodnota má představovat zcela konkrétní měřitelnou specifikaci cíle v následujících aspektech:
- kvantifikace cíle – např. snížit spotřebu užitkové vody o 5 % v dané firmě,
- určení časového období – např. v průměru za r. 2001 oproti průměru r. 2000,
- uvážení změn objemu výroby – tzn. zda jde o absolutní změnu nebo zda jde o relativní změnu, vztaženou ke změně v objemu výroby.
Cílová hodnota pak může mít podobu: “Za celou naší firmu dosáhneme relativní úspory (s ohledem na nárůst obratu) o 5% ve spotřebě užitkové vody v průměru za r. 2001, oproti roku 2000.” Cíl může být stanoven i věcně, pak specifikace cílové hodnoty nebude relevantní: např. “V druhé polovině r. 2001 provedeme vyřazení nevyhovujícího benzínového vysokozdvižného vozíku a uvedeme do provozu nový vozík na elektrický pohon.”
Norma dále požaduje stanovené cíle a cílové hodnoty propojit s programem/y environmentálního managemetnu. Obsahem programu je k jednotlivým cílům a cílovým hodnotám přiřazení:
- příslušné aktivity nebo i více aktivit, díky jejichž uskutečnění budou cíle naplněny,
- prostředků pro realizaci těchto aktivit,
- časového rámce realizace aktivit,
- odpovědnosti za realizaci jednotlivých aktivit a za naplnění celého cíle.
Pro případ nákupu nového elektrického vysokozdvižného vozíku, který má být realizován v druhé polovině r. 2001, bude mít e-program následující podobu:
- provedení průzkumu dodavatelů, technických, dodacích a cenových relací,
- termín – květen 2001, odpovídá – nákupní oddělení, zdroje – 0,
- vyřízení obchodního případu nákup vysokozdvižného vozíku,
- termín – srpen 2001, odpovídá – nákupní oddělení, zdroje – 350 tis. Kč
- uvedení do provozu – oprava přístřešku pro parkování atd.
- termín – září 2001, odpovídá – útvar dopravy, zdroje – 1 tis. Kč
Předmětem evniromentálních cílů mohou být i zlepšení týkající se vlastního produktu (stavby). V tomto případě norma připouští, aby environmentální programy byly odpovídajícím způsobem upraveny.
Struktura a odpovědnost
K úkolům, které určuje norma a v jejichž rozhodnutí, projednání i sledování se musí angažovat vedení organizace, můžeme přičíst i následující požadavky:
- musí být přijata a dokumentována taková opatření, aby byly transparentně stanoveny úkoly odpovědnosti a pravomoci týkající se enviromentálního chování útvarů a pracovníků; zpravidla se v této souvislosti doplní příslušné úkoly a kompetence do organizačního řádu, popisů pracovních činností, doplní či vypracují směrnice, pracovní pokyny atd.;
- vrcholové vedení musí ustavit zvláštního zástupce vedení, gestora za stanovení, zavedení a plnění požadavků EMS, mezi jehož další úkoly patří podávat zprávy o výsledcích EMS vrcholovému vedení k přezkoumání.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zavedení EMS ve smyslu normy ISO 14 001 nevyžaduje uskutečnění závažných změn v organizační struktuře firmy. Pouze je třeba rozšířit kompetenci některého člena vedení o problematiku EMS. Může jít o rozšíření činnosti dosavadního představitele vedení pro jakost o problematiku environmentu, možné ovšem je i tímto úkolem pověřit jiného pracovníka.
Náročnějším se může stát požadavek jasně vymezit kompetence v oblasti péče o životní prostředí příslušným útvarům a zvláště pak zaměstnancům. Zde bude nutné volit diferencovaný přístup. U pracovníků, kteří se významně angažují v aktivitách souvisejících s ochranou životního prostředí (např. topiči v kotelně, obsluha čističky odpadních vod) musí být tyto specifikace podrobné, u ostatních pracovníků mohou být vymezeny obecně, přímo v organizačním řádu nebo popisu pracovní činnosti.
Doc. Ing. Jaromír Veber, CSc.
vedoucí katedry managementu, VŠE Praha
5. díl článku
|